Za letošní rok se jich na Valašsku uskutečnilo jedenáct. „Pohřeb takového charakteru je za nejnižší možné náklady, obvykle kremace. Pozůstalí pak nemají nárok na vydání urny s popelem zemřelého," vysvětlil mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Urnu přitom pohřební služba uchovává dva roky. Poté zaměstnanci služby žádají město o souhlas k rozptylu na rozptylové loučce.

Podobný pohřeb podle něj v průměru vyjde na deset tisíc korun. Závratné částky na jeho vybavení však město vynakládat nemusí. „Letos byl na náklady města uskutečněn jeden takový pohřeb. O rok dříve to bylo stejné číslo," podotkl Gross.

O něco více posledních rozloučení vypravilo Valašské Meziříčí. „Letos město zajišťovalo prozatím šest pohřbů, jejichž cena byla zhruba třiačtyřicet tisíc. O rok dříve se pak konalo celkem čtrnáct pohřbů," řekla mluvčí meziříčské radnice Renata Votrubová.

Náklady spojené s pochováním lidí bez majetku či příbuzných se nevyhnuly ani Vsetínu. V letošním roce eviduje odbor sociálních věcí celkem čtyři, které stály přes čtyřiatřicet tisíc korun. O rok dříve se konalo šest sociálních pohřbů.

Postup při organizaci stanovuje zákon o pohřebnictví. K pochování na náklady měst se přistupuje, pokud do čtyř dnů nikdo pohřbení nesjedná. Sociální pohřeb se koná také v případech, kdy se do jednoho týdne od úmrtí nezjistí totožnost mrtvého. Či o pozůstatky neprojeví zájem žádný poskytovatel zdravotních služeb.

V těchto případech je „povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo, nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z dopravního prostředku," přikazuje zákon. Pozůstatky lidí, u nichž se nepodařilo zjistit totožnost, mohou být pohřbeny pouze uložením do hrobu nebo hrobky.

Striktní je také nařízení co se týká nakládání s majetkem zemřelého. Obec se může zapojit do dědického řízení a částku spojenou s pohřbem vymáhat. V opačném případě může náklady spojené s pohřbem požadovat po ministerstvu pro místní rozvoj.