Možnosti podívat se na svým způsobem ojedinělý přírodní úkaz využily letos již stovky zvědavců. Patří mezi ně také sedmadvacetiletý Jan Dušek ze Vsetína. „Chodím se dívat na pulčínské ledopády již několik let. Pokaždé jsou jiné, ale pořád krásné," vyznal se ze svého obdivu k valašským ledopádům Jan Dušek.

Ledopády příroda vytvořila přímo v Národní přírodní rezervaci. Mimo vyznačené cesty se tu však nesmí chodit. Ovšem právě pro přístup k ledopádům existuje výjimka. Značená cesta zde bývá přibližně do poloviny března.

Přírodní úkaz láká destíky zvědavců

Pulčínský přírodní úkaz však nemá z pohledu přírodovědců a ekologů nijak dlouhou historii. „Začátkem sedmdesátých let minulého století tady ještě nebyly," upozornil renomovaný ochránce přírody z Valašského Meziříčí Milan Orálek.

Tento zajímavý a pozoruhodný jev se na Pulčinách podle něj začal objevovat až přibližně před třiceti lety. „V těchto místech býval dříve les. Stromy ale napadl kůrovec a tak je museli lesáci pokácet," vzpomněl si ekolog.

Zem přestaly krýt stromy a v zimně při oteplení z ní začala vytékat voda. „Ta postupně zamrzala a vznikaly tak první ledopády. Tento stav trvá na Pulčínách dodnes," dodal Milan Orálek.

Zbarvení ledopádů způsobuje mikroskopická řasa žijící v ledu a sněhu. Sněžné řasy byly pozorovány poprvé v roce 1947 ve Vysokých Tatrách. V České republice se vyskytují v Krkonoších a na Šumavě.

Pestré Barvy má 
na svědomí řasa

Tam vytvářejí na sněhu krvavě i cihlově červená, zelená nebo žlutá místa. „Zabarvení ale může být způsobeno také chemicky. Uvolňováním či rozpouštěním sloučenin z podloží. To je také případ Pulčín," upozornil Milan Orálek.

Pulčínské skály patří k největším skalním místům moravské části Karpat. V zimním období se v kaňonu Ancona tvoří až několikametrové ledové rampouchy. Název kaňonu tu před mnoha lety vytesali do skály trampové. Pobývali tady ve stejnojmenné osadě.