Jen vsetínští rybáři přitom ve svém revíru ročně do toků vysadí třicet dva a půl tisíce pstruhů dva až tři roky starých.

Znovu zarybnit zdecimovanou řeku nebude podle příslušníků Petrova cechu vůbec jednoduché. „Škody, které kormorán napáchal, jsou statisícové, ne-li dokonce milionové,“ odhadoval hospodář místní organizace Českého rybářského svazu ve Vsetíně Zdeněk Žáček.

Pomoci by alespoň částečně mohlo povolení k regulovanému odlovu kormoránů, které v nedávné době vydal krajský úřad ve Zlíně. Prozatím platí jen pro oblast Valašskomeziříčska. „O povolení k odstřelu jsme požádali také. Doufám, že se dostane také na nás,“ uvedl Žáček.

Podle jeho slov ale měl kraj povolit odlov predátorů daleko dříve. „Mám ale vážné obavy, že teď už je pozdě,“ poznamenal Žáček. Připomněl, že kormorán sežere asi půl kilogramu ryb denně. „Lehce si můžeme spočítat, že například při hejnu sto padesáti ptáků zmizí z řeky sedmdesát pět kilo ryb každý den,“ řekl hospodář.

Opožděnou radost prožívají rybáři na valašskomeziříčsku. Souhlas Zlínského kraje s regulovaným odlovem zvláště chráněného kormorána velkého totiž platí právě pro jejich revír. Není ale bez omezení. „Plašení akustickými, optickými prostředky a střelbou spojenou s odlovem lze provádět pouze v případech protahujících nebo zimujících hejn,“ upozornil Jan Pavelka z oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Zlínského kraje. Možnost plašení a odlovu vymezil na příští tři roky vždy v době od začátku října do 25. března, kdy kormorán nehnízdí.

Odlov je navíc možné provádět jen u hejn čítajících více než sedm kusů, přičemž počet usmrcených ptáků nesmí přesáhnout patnáct procent hejna. „Pociťujeme opožděné uspokojení z toho, že opět budeme moci hájit ryby před kormorány,“ komentoval povolení odlovu hospodář místní organizace Českého rybářského svazu v Meziříčí Zdeněk Blinka

Na vyjádření kraje čekal několik měsíců. Během nich musel k původní žádosti předložit řadu doplnění a monitorovacích zpráv o místním výskytu kormoránů.

Stejně jako na Vsetínsku i zde ale podle rybářského hospodáře zůstává otázkou, zda v Bečvě je co chránit. „Kormoráni řeku kompletně vydrancovali,“ tvrdil Blinka. „Budeme ji muset znovu zarybnit. Nakoupíme novou násadu, část ryb přeneseme z revíru, kde platí pravidlo Chyť a pusť.“

Vstřícně se k regulaci počtu rybožravých ptáků staví také ochránci přírody. „S kormorány se něco dělat musí. Zvláště v zimě jsou jejich hejna nadměrná,“ připustil například ekolog Miroslav Dvorský. Letos při zimním sčítání vodního ptactva napočítal v okolí Valašského Meziříčí přibližně šest set sedmdesát kormoránů velkých, kteří v tak velkém počtu silně narušují ekosystém řeky. „Těžko lze odhadnout, zda pouhý odlov situaci vyřeší,“ nezakrýval pochybnosti Dvorský.

Samotný odlov kormoránů ale nebudou provádět rybáři, kteří k tomu nemají oprávnění, nýbrž určení myslivci. „V nejbližší době vydáme pověření pro uživatele honiteb, na jejichž území se říční úseky s povoleným odlovem nacházejí,“ prozradil následující kroky referent lesního hospodářství valašskomeziříčské radnice Miloslav Kývala, který je přesvědčen, že výjimka vydaná krajem nebude mít za následek ohrožení populace kormorána velkého ve zdejší oblasti.