Záviš Kalandra se narodil 10. listopadu 1902 ve vzdělané rodině frenštátského lékaře a sociologa Břetislava Kalandry, jednoho z valašských přátel T. G. Masaryka, jako nejstarší ze čtyř dětí.

Rodinný hrob Kalandrů na vsetínském hřbitově;

Roku 1912 se celá rodina přestěhovala na Vsetín, kde Břetislav Kalandra získal místo. Syn Záviš prožil mládí ve Vsetíně. Reálné gymnázium navštěvoval ve Valašském Meziříčí, kde maturoval v roce 1921. Poté vystudoval klasickou filologii a antickou filozofii na Karlově univerzitě v Praze. Studoval také na Berlínské univerzitě.

Politické přesvědčení ovlivněné sociálními snahami jeho otce, který se po celý život snažil o zlepšení situace dělníků, odklonilo Záviše Kalandru od slibné vědecké kariéry a přivedlo jej do řad levicových intelektuálů. Již za studií se věnoval studiu marxismu a v roce 1922 ve Valašském Meziříčí spoluzakládal Socialistické studentské sdružení. O rok později vstoupil do komunistické strany. V letech 1926 a 1927 vedl také Komunistickou studentskou frakci – Kostufru.

Kalandra byl řadu let redaktorem Tvorby, Rudého práva a Halo novin. Kromě marxistické filosofie se zabýval i dalšími filosofickými směry, estetickými problémy, staršími českými dějinami a pod vlivem Sigmunda Freuda také psychoanalýzou. Ve třicátých letech 20. století hlasitě kritizoval Moskevské procesy, za což jej v roce 1936 vyloučili z komunistické strany.

V roce 1939 zatklo Záviše Kalandru gestapo a celou válku prožil v koncentračních táborech Ravensbrück a Sachsenhausen. Po válce vstoupil do sociálně demokratické strany a věnoval se publicistice v týdeníku Cíl či časopise Slovo pracujícím, a také historii a další vědecké práci.

Jeho nejvýznamnějšími díly z té doby jsou historické studie České pohanství a Zvon slobody (tuto vydal pod pseudonymem Juraj Pokorný). Je autorem osmi samostatných děl a více než 570 článků a studií.

V roce 1949 se Záviš Kalandra znovu dostal do hledáčku komunistické bezpečnosti a skončil ve vězení. Osmého června 1950 jej jakožto hlavu smyšlené trockistické skupiny odsoudili k smrti. Jeho následná poprava vyvolala protesty po celém světě. Záviš Kalandra je pohřbený ve Vsetíně.

Rozsudek nad Kalandrou byl zrušen v roce 1969. Plné rehabilitace se ale jeho jméno dočkalo až v roce 1991, kdy mu Václav Havel udělil in memoriam Řád T. G. Masaryka 1. třídy.

V roce 1990 po Záviši Kalandrovi pojmenovali ulici ve vsetínské městské části Rybníky. Od roku 2012 má Kalandra pamětní desku také v rodném Frenštátě pod Radhoštěm. Při příležitosti 110. výročí narození ji odhalili na průčelí budovy bývalého gymnázia v Tyršově ulici.