Členové rožnovské neziskové organizace Českého svazu ochránců přírody Salamandr nyní připravují projekt, jak křídlatku v celém povodí Rožnovské Bečvy zlikvidovat. Peníze na něj chtějí získat z Evropské unie. Budou žádat přibližně o pět milionů korun.

V případě úspěchu začnou s likvidací obtížné rostliny v srpnu příštího roku. Skončit chtějí do prosince 2015. V současné době členové Salamandru finišují s oslovováním vlastníků pozemků v povodí Bečvy. „Oslovili jsme stovky majitelů pozemků, ať už obcí, firem, státních institucí nebo soukromých vlastníků," přiblížil předseda Salamandru Vojtěch Bajer.

Vysvětlil, že Evropská unie podmiňuje poskytnutí peněz ze svých fondů právě dlouhodobým souhlasem majitelů půdy. V tomto případě na 14 let. „Chápeme, že pro některé vlastníky je to dlouhá doba. Likvidace má smysl jen tehdy, pokud se uskuteční na co největší ploše," zdůraznil Vojtěch Bajer.

Ochránci přírody hodlají na pozemcích, kde získají souhlas majitelů, křídlatku šetrným způsobem likvidovat tři roky po sobě. V následujících letech pak jen dohlížet na to, aby se tento plevel u Rožnovské Bečvy už neobjevil. „Křídlatka se velmi rychle rozmnožuje, každý její kousek stonku nebo kořene rychle znovu zakoření," popsala invazní rostlinu Zdenka Vaníčková ze Salamandru.

Křídlatka v sezoně roste až o deset centimetrů za den. Často dosahuje až čtyřmetrové výšky. „Tvoří rozsáhlé neproniknutelné porosty a vytlačuje ostatní rostliny, na kterých jsou závislí i nejrůznější živočichové žijící v okolí," uvedla Zdenka Vaníčková.

Na březích Bečvy se rostlina rozšířila po povodních v roce 2007.

Přispělo k tomu také vybudování sítě cyklostezek kolem řeky. „Nejenže zarůstá cyklistům a výletníkům výhledy, ale dokáže si prorazit cestu i asfaltovým povrchem cyklostezky," upozornila Vaníčková. Jediná cesta, jak křídlatku úspěšně zlikvidovat, je podle ní použití chemického postřiku. A to opakovaně.

Botanici rozeznávají tři druhy křídlatky japonskou, sachalinskou a českou. Poslední jmenovaná je křížencem prvních dvou. „U nás je nejvíce rozšířená křídlatka japonská," uvedla botanička Muzea regionu Valašsko Jana Tkáčiková.

Do našich končin se tato obtížná rostlina dostala z východní Asie. Původně jako okrasná rostlina do zahrad a podobně. Šíří se hlavně podél vodních toků a vytlačuje původní dřeviny. „Kvete hodně pozdě v létě. Nešíří se ani tolik semeny, jako oddenky. Tedy podzemními částmi. Ty jsou roznášeny například právě při povodních," popsala Jana Tkáčiková.

Přímo člověku ale křídlatka podle odbornice nebezpečná není. Na rozdíl od jiné nechvalně známé rostliny, bolševníku velkolepého, který může svými toxiny způsobit na kůži vznik puchýřů. „Problémy s ním byly v devadesátých letech zejména na západě Čech. Vytvářel zde i několikahektarové porosty," připomněla Jana Tkáčiková.

Bolševník se objevoval také na Valašsku. „Byla to oblíbená rostlina včelařů. Má totiž velké květenství, které je lákavé pro včely," doplnila botanička s tím, že s mapováním a likvidací bolševníku pomáhali právě také ochránci přírody.

Konkrétně ČSOP Salamandr má zkušenosti i s nevítanou křídlatkou. Od roku 2007 jeho členové úspěšně zlikvidovali křídlatku na třetině území Moravskoslezského kraje.

Co je křídlatka?

•vytrvalá rostlina vytvářející bujné porosty, často je řazena mezi invazivní rostliny

• dostala se k nám s Asie, původně jako okrasná rostlina

• botanici rozlišují křídlatku japonskou, sachalinskou a českou. Česká je křížencem předchozích dvou

• často je rozšířená podél vodních toků, kde vytlačuje původní vegetaci

• mechanická likvidace například sečením je zpravidla jen málo účinná. Musí se použít chemický postřik