VYBERTE SI REGION

72. valašský bál: rozhodující je spokojený, utancovaný Valach

Liptál - Jaké to je ponořit se do víru Valašského bálu? Ne že bych byl takový kulturní barbar a nikdy na žádné tancovačce nebyl, ale v Liptále se chystá bál, který tam místní soubor Lipta pořádá už po dvaasedmdesáté. Tomu říkám tradice.

14.2.2016 AKTUALIZOVÁNO 15.2.2016
SDÍLEJ:

Valašský bál v LiptáleFoto: DENÍK/Dušan Póč

SLEDUJEME Plesovou sezonu 2016 na Valašsku

Netrefit se v sobotu na místo je téměř nemožné. Stěny liptálského kulturního zařízení propouštějí do chladného večera melodie cimbálovky a hlasy zpěváků.

Že jsem správně, se utvrzuji i při vstupu do sálu. Kromě bálové výzdoby je pro něj příznačná vůně slivovice, domácích klobás, sýrů, frgálů a dalších typicky valašských pochoutek.

„Vitajte mezi nama," slyším za sebou. Otáčím se. Za mnou stojí mí průvodci liptálským bálem Jana Pařízková a František Kozmík.

Usazují mě za novinářský stůl. „Letošní program je hodně nabitý. Máte se na co těšit," říká mi něžnější část mého doprovodu.

V tom, že to myslí vážně, mě utvrzuje samotný začátek bálu v podobě nástupu krojovaných. „Našimi hosty jsou členové souborů nejen z Valašska, ale také ze Slovenska a Polska. Ostatně na krojích je to znát," povídá bálovým hostům moderátorka večera a předsedkyně sdružení Lipta Liptál Andrea Čalová.

Zaujmou mě Trombitáši bratia Štefánikovci ze slovenské Nimnice. Ani ne tak kroji, které se ostatně od těch valašských příliš neliší, ale hlavně svými nástroji. Všímá si toho i můj průvodce. „Štefánikovci jsou seskupením hráčů na lidové nástroje, jako jsou trombity, fujary, pastýřské rohy nebo píšťaly. Předvádějí salašnický pastýřský folklor Púchovskej doliny a moravsko-slovenského pomezí," poučuje mě tanečník Lipty František Kozmík.

Večer se dostává do tempa. Na parket se vrhají první tanečníci. Jim k tanci a mně k poslechu hraje cimbálová muzika Luďka Dobrovolného.

Ke slovu se dostávají ale právě také Trombitáši bratia Štefánikovci. „Musíme vás na chvilku opustit. Snad se tu nebudete bát," obracejí se ke mně oba průvodci.

Odcházejí na parket. Spolu s ostatními členy seniorské skupiny Lipty se pouštějí do výuky tance. Hosty bálu učí figurální tance. Například ševcovský, tanec s metlou a další.

Báloví hosté, mezi nimiž je i spousta mladých, se náramně baví. Dobré náladě pomáhá liptálský pěvecký sbor Rokytenka.

Čas ubíhá mílovými kroky. Blíží se půlnoc. Mezi stoly chodí krojované cérky a prodávají ruličkovou tombolu. Cen je tolik, že odejít s prázdnou může z bálu jen obrovský nešťastník. „Letos jsem daroval do tomboly králíka, kterého jsem sám vyšlechtil," chlubí se dlouholetý vedoucí souboru Lipta Ladislav Michálek.

Ten je spolu s bývalým starostou obce a členem seniorské skupiny Lipty Miroslavem Vaculíkem na Valašském bále nejčastějším hostem. „Zme tu s Laďú letos popadesáté," zmiňuje se Miroslav Vaculík.

Krátce před půlnocí odhalují senioři Lipty překvapení večera. „Ukážeme, jak to v mnohých domácnostech na valašských dědinách a kotároch vypadalo, dyž sa chlapi vrátili dom z porad v hospodě," směje se Jana Pařízková. „Bude to ohromná prča," dodává František Kozmík. Oba pak zamíří na parket. Ve scénce mají své role.

Krátce po půlnoci se tanečníci předhánějí, kdo vyskočí výš, aby svým partnerkám utrhli barevné holubičky zavěšené u stropu. Podařilo se. Viset nezůstala ani jedna z nich.

Loučím se. Je dobře po půlnoci a i na Valašsku se říká, že v nejlepším je třeba přestat. Ptám se svých průvodců, jestli 72. Valašský bál splnil svůj cíl. „Určitě," je přesvědčený František Kozmík.

Myslí si to i Jana Pařízková. „Pro nás je nejdůležitější spokojený a utancovaný Valach. A to se nám snad povedlo," dodává s úsměvem. Dávám jí za pravdu.

Autor: Dušan Póč

14.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Krysztof Starnawski při hledání dna Hranické propasti

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě!

Hranice – Hranická propast je nyní oficiálně nejhlubší zatopenou jeskyní na planetě s naměřenou hloubkou 404 metrů. Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro nedaleko Říma s údajem 392 metrů.

Den architektury v Rožnově připomene lázeňskou historii

Rožnov pod Radhoštěm - Druhý ročník Dne architektury se uskuteční první říjnovou sobotu v Rožnově pod Radhoštěm.

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies