Zcela nový sesuv se letos na jaře dal do pohybu v Dolní Bečvě, na místě zvaném Březinův dvůr v lokalitě Dolní Rozpité. „Jde o zhruba sedmdesáti či osmdesáti metrový úsek v lesnatém místě na jižním svahu Radhoště," upřesnil starosta Dolní Bečvy Pavel Mana.

Je ironií, že půda se dala do pohybu v těsné blízkosti jiného starého sesuvu, který nechala vesnice zabezpečit už před deseti lety. „Nový sesuv se zastavil těsně na kraji účelové silnice, která vede k několika obytným domů a chatám. Také ji využívají lesní dělníci," uvedl Pavel Mana. Nutné je proto podle něj svah stabilizovat dříve, než vezme přístupová cesta za své. To by se mohlo stát například při mohutnějších srážkách. „Místo je totiž bohaté i na spodní vodu, která napomáhá sjíždění půdy po skalnatém podloží," vysvětlil starosta Dolní Bečvy.

Vedení vesnice nyní spolupracuje se specializovanou geologickou firmou. S pomocí peněz ze Státního fondu životního prostředí a evropských fondů chce uvolněný svah co nejdříve preventivně zpevnit. „Musí se vytvořit stěna z pilotů zapuštěných do skalnatého podloží, která naváže na stávající opěrnou zeď po sanaci sesuvu z roku 2002," vylíčil Pavel Mana. Podle předběžného rozpočtu může celá akce stát kolem tří milionů korun.

Podle geologa Jaroslava Ryšávky, který riziková místa na Valašsku sleduje, je v regionu v pohybu řada dosud nestabilizovaných míst. „Z nich nejvýznamnější je sesuv Lidečko, který se na jaře opět výrazně pohnul," uvedl Jaroslav Ryšávka. Podle jeho slov je velkým štěstím, že se podařilo zavčasu přeložit skupinový vodovod, který masivní sesuv ohrožoval.

Nicméně problém s uvolněným svahem se tím nevyřešil. Pět set metrů dlouhý a několik desítek metrů široký „spící obr" dál představuje riziko. „Zajistit a stabilizovat sesuv kvůli finanční náročnosti nemůžeme," konstatoval už dříve starosta Lidečka Vojtěch Ryza.

Co se nových sesuvů týče, podle Jaroslava Ryšávky jsou náznaky jejich vytváření znát u silnice z Liptálu do Jasenné. A to hned na několika místech. Geolog navíc očekává, že se další sesuvy objeví na podzim, pokud bude více srážek.

Aktivní sesuvy jsou také ve Vsetíně. Jeden z nich v místní části Bobrky. Vedení vsetínské radnice už zajistilo firmu, která se postará o jeho sanaci. Stavební práce přijdou na 652 tisíc korun. „Sesuv v délce přibližně sto metrů ohrožuje stabilitu místní silnice a obytných domů pod ní," přiblížil situaci místostarosta Vsetína Stanislav Pavelec.

Sesuvy půdy nejsou na Valašsku žádnou novinkou. Zem se místním lidem pod nohama hýbe několik staletí. Vůbec první zdokumentovaný případ v regionu však pochází až z roku 1919. V Hoštálkové tenkrát masivní posun půdy poškodil několik domů a vytvořil malé jezero.

Podle geologa Jaroslava Ryšávky se sesuvy v regionu dávají do pohybu nejčastěji kvůli zvyšování hladiny spodních vod po dešti. Podloží na Valašsku je navíc tvořené flyšovými horninami. Ty jsou k sesuvům více náchylné.