Co pro faráře znamenají blížící se Vánoce?

Důležitý je advent. Tedy doba přípravy na Vánoce. Zdá se mi, že lidé dnes neumí být vděční za drobné věci. Přemýšlí, co dát druhým pod stromeček, přitom by stačilo věnovat nějakou maličkost a především svůj čas a setkat se s druhými. Já zvěstuji evangelium, dobrou zprávu. Výzvou je pro mne to, že lidé o ni často už nemají zájem. Chtějí jen atmosféru Vánoc, ale nezajímají se o to, co mají Vánoce opravdu přinést. Přitom přináší obrovskou věc, která by měla ve světě zaznít. Tedy že se máme radovat a vzdávat Bohu chválu, protože Bůh má zalíbení v lidech. To zní v evangeliu a lidé by měli vyslyšet, že Bůh stojí za nimi.

Řada lidí, i nevěřících, má Vánoce spojené s návštěvou kostela. Jak se díváte na takové příchozí, kteří k vám zavítají třeba jen jednou za rok?

Snažíme se především všechny lidi povzbudit. V Kateřinicích například píšeme dopis, který roznášíme všem lidem. Jsou v něm mimo jiné pozvánky na vše, co se u nás o Vánocích děje. A mám pocit, že se tam lidé najdou. V kostele i na pořádaných akcích. Ať už je to živý betlém, setkání seniorů, nebo jiná příležitost. Pokud přijdou do kostela, samozřejmě nás to těší. I když je to jen jednou do roka. Lidé hledají místo k zamyšlení, k reflexi. Nedíváme se na to, zda jsou z naší či jiné církve. Těšíme se na příchozí, chceme si společně zazpívat, pomodlit se a vyslyšet evangelium.

Řekl jste, že nepátráte po tom, ke které církvi se příchozí hlásí. Existují zásadní rozdíly v pojímání Vánoc například u katolické a evangelické církve?

Rozdíly bych hledat nechtěl. I v kontextu situace, jaká je dnes v Evropě. Raději hledáme možnosti společného setkávání. Proto podporujeme ekumenické a alianční týdny. Rozdíly tu samozřejmě jsou, ale každý člověk je jiný a má jiný pohled na věci. Všude můžeme najít něco, co nám přinese radost. Někdy stačí jen to, že se můžeme setkat. Dnes už naštěstí nejsme v situaci, kdy říkáme, že ten je špatný a ten je lepší.Všichni potřebujeme vánoční zvěst evangelia. To je to, co nás má spojovat.

Nejen na Valašsku se s Vánoci a předvánočním časem pojí řada tradic a zvyků. Mají oporu v křesťanství, nebo spíše spadají do oblasti lidové tvořivosti?

Přiznám se, že valašské tradice detailně neznám. Vidím ale pokrok, v dobrém i špatném. Zaujaly mne například pochůzky Mikuláše, anděla a čerta. Čert dnes dělá velký humbuk, bojíme se jej, děti pláčou. Jako by čert byl puštěný. Tradice ale říkala, že čert byl svázaný, že se jej nemusíme bát, protože přišel Ježíš. To je ta radostná zvěst. Dnes se zdá, že čert má nejvíce co říct. Já bych ale chtěl, aby byl nejvíce slyšet anděl předávající poselství. Řada tradic jsou ale věci dobré, které podporují vánoční atmosféru. V tradicích by především mělo znít to dobré, co podporuje rodiny, přináší radost dětem…

Řadu týdnů před Vánoci jsou lidé masírovaní obchodními nabídkami. Neztrácí se tím to, co by měly Vánoce představovat?

Lákadla tady budou vždycky. Vždy nás bude lákat třeba lepší auto či zahraniční zájezd. Televize je toho plná. Důležité je, aby se v nich člověk dokázal najít, aby nezatratil sám sebe. Je úžasné, když řezník dělá stále lepší a lepší klobásy. Také říkám, dělejte věci ještě lépe. Ale to neznamená, že těch klobás proto koupím víc. Jen kolik potřebuji. Přeji lidem plné ledničky, přeji, aby nepoznali hlad. Důležitější je ale to, že mám někoho, kdo mne má rád. Člověk by se měl umět zamyslet nad tím, co je pro něj opravdu důležité.

Jak strávíte letošní Štědrý den a vánoční svátky?

Těším se především na setkání s lidmi, které jsem dlouho neviděl. O Vánocích se čas trošičku jakoby zastaví a strávíme chvíle spolu. S manželkou sice sloužíme bohoslužby, ale těšíme se na to, že si najdeme čas na rodinné setkání. Přijel syn z Polska, můžeme se proto potěšit společným zpíváním koled a radovat se z toho, že nám Bůh dal možnost znovu se vidět.

Jaký jste kdy dostal nejhezčí dárek?

Bylo to před pár dny a byl to dárek, který člověk nečeká. Pokazila se mi toaleta. Zavolal jsem instalatérovi, který ji opravil. Když jsem chtěl za práci zaplatit, řekl mi, že peníze nechce, že to je vánoční dárek. Toto jsou dárky, které jsou výjimečné. Že ve chvíli, kdy člověk potřebuje pomoc, někdo přichází a ze srdce mu ji dává.

Kdybyste měl na závěr vyslovit nějaké vánoční poselství, jaké by bylo?

Poselství je stále stejné: Bůh tě má rád. Je jen otázka, jestli se tomu dokážeme otevřít, přijmout ten dar a radovat se z něj. Zda umíme přijmout, že je zde někdo bližší než nejbližší člověk, díky němuž nejsem sám. Vánoce připomínají, že se máme radovat s lidmi kolem nás a přinášet radost těm, kteří jsou smutní. Přál bych si, aby Vánoce byly hlavně o dávání. Protože jeho prostřednictvím jsme všichni bohatí.