Poznáte je snadno. Visí na laně pod mostem, s potápěčskou výstrojí prohledávají dno přehrad nebo šplhají po na první pohled nezajímavých stromech. Všichni mají jediný cíl. Najít co nejvíce ukrytých pokladů.

Novodobí hledači pokladů vyráží na svůj lov s GPS navigací. Na Valašsku jich je registrovaných zhruba tisíc. Pořádají zde jednou ročně závody pod názvem Valašské keškobraní.

„Baví mě to, protože se dostanu do míst, kam bych normálně nešla. Při lovení kešek je člověk v přírodě a seznámí se s novými, podobně naladěnými lidmi," vysvětluje svou zálibu v geocachingu Marie Vingrálková z Valašského Meziříčí.

Kačeři a mudlové

Geocaching nejčastěji šíří kamarádi a přátelé, kteří už tomuto sportu propadli. „Dostal jsem se k tomu přes jednu známou a pokud vím, je to prostě o tom, že banda lidí sebere GPS a běhá všude možně, aby našla krabičku s notesem. Tam se zapíše a pak jde hledat úplně někde jinde," vysvětluje Radek Kajzer z Janové. Vyložil také pár základních pojmů. „Sami sebe titulují kačeři. Obyčejným civilistům říkají mudlové. Na výpravu je vhodné s sebou brát i takzvaného georobotka. To je dítě dostatečně staré na to, aby bylo samo o sobě mobilní, ale ne zas moc, aby se dalo za hrst bonbonů uplatit k prozkoumání prostoru, které jsou příliš těsné a malé pro normálního kačera," říká se smíchem Kajzer.

S humorem dodává, že nepatří mezi keškaře v pravém slova smyslu. „Jelikož nemám GPS, dobrý orientační smysl, úhledné písmo, oficiální profil na internetu a ani neproběhl žádný iniciační rituál, nemohu se ani vzdáleně považovat za keškaře," směje se Kajzer.

Valašské keškobraní

Valašsko se svou krásnou a rozmanitou přírodou přímo vybízí keškaře k hledání nebo vyrábění nových keší.

„Náš kraj je hornatý a spousta keší je v kopcích, ale také u zajímavých staveb. Samozřejmě se nemůžeme pyšnit nejvíce keškami. Za zmínku ale stojí spousta akcí zacílených na geocaching," přibližuje atmosféru Rostislav Nevlud z Rožnova pod Radhoštěm.

Jednou z nejznámějších akcí je Valašské keškobraní. Jedná se o osmnáctihodinový závod, kdy jednotlivé týmy loví kešky a získávají tím body. „Letošní ročník byl na téma Prameny Bečvy, kdy soutěžící hledali kešky pod mosty, v korytech potoků, na stromech, uprostřed malých ostrůvku v Bečvě či pod hladinou Bystřičky," vysvětluje Nevlud.

Keškařům se nevyhýbají ani kuriózní situace. „Před dvěma lety mě chytla městská policie ve Valašském Meziříčí. Visel jsem zrovna na laně pod mostem ve tři ráno. Vše skončilo naštěstí dobře. Policii jsem vysvětlil, že nejsem žádný sprejer, ale hraji geocaching," vzpomíná Nevlud.

Začínali v utajení

Před pár lety byl geocaching tajnou hrou, ale nyní je propagován v různých médiích, filmech a knihách. Oslovuje tak čím dál širší veřejnost. „Je spousta lidí, kteří rádi chodí na túry. Lov kešky je tedy zajímavým oživením těchto výletů," dodává Nevlud.

V Česku se geocaching stal masovou záležitostí. V dnešní době je tuzemsko hustotou keší na čtvrtém místě v EU. Zatímco v roce 2008 bylo po republice schovaných zhruba šest tisíc keší, dnes je jich přes čtyřiatřicet tisíc.

Autor: Vendula Životská