Irise hrozí zánik

Z celkového počtu tří set pracovníků se lidé s postižením podílejí na chodu firmy většinovými sedmdesáti procenty.

To, že by zanikl status osoby se zdravotním znevýhodněním, v praxi znamená, že by společnost přišla o významné dotace státu.

Nyní dostává na jednoho pracovníka příspěvek mezi šesti až osmi tisíci korunami. Reálně proto hrozí, že firma zkrachuje.

„Jediná šance, jak se udržet na trhu, by byla reorganizace společnosti na úroveň zdravých podniků. Museli bychom lidi s postižením propustit a nahradit je výkonnými zaměstnanci,“ vysvětlil vedoucí vsetínského závodu Pavel Gryger.

To by ale bylo pro lidi, kterým společnost dává práci, tragické. Zůstali by bez výdělku. A navíc by byli nezaměstnatelní.

Firma se proto snaží s ministerstvem práce a sociálních věcí vyjednávat. „Máme příslib, že se tím budou zabývat, návrh skutečně není ideální, snad jej přehodnotí,“ řekl ředitel představenstva Ivan Abdul.

Irisa je tradičním výrobcem vánočních ozdob. Věnuje se ale také lisování a montáži výrobků z termoplastů, vyrábí kartonáž a provozuje i nástrojárnu.

Podle Abdula je nyní podnik v nejistotě, zda pokračovat ve své činnosti, shánět jednoduchou práci pro zdravotně postižené a jestli je přijímat.

Zdravotně postižení mají dvě dílny

V Irise pracují zdravotně postižení ve dvou chráněných dílnách. „Dělají na zakázkách spíše jednoduššího charakteru, aby práce nebyla mechanicky náročná a nebyla to pásová výroba,“ vysvětlil Abdul.

Loňský rok byl pro Irisu hospodářsky úspěšný.

„Všechny provozy skončily v zisku. Po delší době byl také v plusu provoz vánočních ozdob,“ poznamenal předseda představenstva.

Také poptávka po vánočních ozdobách byla vyšší. Irisu postihla v roce 2008 krize, kdy ztráty vykazovala většina firem spojených s automobilovým průmyslem.

„Podařilo se nám ale znovu úspěšně nastartovat a přijmout nové zakázky, hlavním cílem je posílit výrobu i mimo automobilový průmysl,“ doplnil Abdul.

Vsetínské výrobní družstvo vzniklo v roce 1954 s tehdejším názvem Sklářské lidové družstvo, jeho prvním výrobním programem byla produkce ručně vyráběných vánočních ozdob a kartonážní výroba.

Podle sociologů se podmínky lidí s postižením v posledních letech v Česku výrazně nelepší, a naopak se ještě zhoršují. Handicapovaní nemají rovný přístup ke vzdělání, na trh práce či k rozhodování o politice. Tvrdě na ně dopadají i sociální reformy. „Veškerá úsporná opatření jsou dělaná na úkor zdravotně postižených. Místo stimulace se volí restrikce,“ upozornil šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Alexandra Buršíková, ČTK