Hotel Panáček končí. Navždy

Dům v Žerotínově ulici je s městem spjat velmi těsně. „Je to jedna z mála staveb, která pochází už z devatenáctého století, popsal historik Petr Zajíc s tím, že největší slávu si hostinec prožil po roce 1936, kdy ho koupil Stanislav Panáček. Ten však po válce o hotel přišel.

„Za socialismu tam sídlily Restaurace a jídelny a pak se majitelé střídali. Vždycky jsem ale měl jistotu, že si tam můžu zajít na oběd nebo na pivko,“ zavzpomínal rodák z Valašského Meziříčí, pětašedesátiletý Igor Vrána.

Hotel donedávna nabízel ubytování v osmi pokojích a dvou a apartmánech. V restauraci se najednou mohlo najíst šedesát hostů a dalších šestnáct jich mohlo najít azyl v salónku.

Nyní je ale rok budova prázdná. A chátrá. Na fasádě vlaje plachta realitní kanceláře s nepřehlédnutelným nápisem Na prodej.

„Vlastnil jsem ten hotel deset let a můžu říct, že je mi líto, že je zavřený,“ vyznal se bývalý majitel a současný starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.

Hotel prodal před dvěma lety společnosti PIEGON Reality z Frýdku-Místku za osmnáct milionů korun. „Nainvestoval jsem tam hodně peněz, zahájil rekonstrukci, ale pak přišla hospodářská krize a návratnost peněz byla mizivá,“ vysvětlil Částečka. Že hotel prodal, ho nemrzí. „Prodal jsem i firmu. Chci mít podnikatelských aktivit minimum, protože práce na radnici není na osm hodin. Navíc nemám k hmotným věcem vztah. Dnes něco máte, zítra ne, je to pomíjivé,“ vyznal se starosta.

Společnost PIEGON Reality je zapsána v obchodním rejstříku, ale telefon na ni nikde nefiguruje. A na společníky realitky taky ne. „Nicméně hotel je znovu prodán. Za patnáct milionů ho kupuje firma, která v něm zřídí školící středisko,“ vyložil karty na stůl Karel Just z realitní kanceláře REMAX.

Smlouva bude podepsána nejpozději do poloviny roku. To se ale lidem ve městě nelíbí.

„Mám pocit, že se z hotelu stane pračka na peníze. Pod smyšlenkou vzdělávání někdo nechá budovu z grantů opravit, a poté ji se ziskem prodá,“ rozhořčil se sedmdesátiletý Roman Fajkus.

„Je to hrozná škoda. Hotel Panáček k Valašskému Meziříčí patří. Je to jako by někdo chtěl městu vyříznout srdce,“ povzdechl si čtyřiapadesátiletý Marek Fiala.