Na žádost starosty Branek Františka Svobody navrhl omalovánky pro děti, jejichž obsahem jsou branecké pamětihodnosti.

Za sedm týdnů strávených se skicákem na rybářské židli byly omalovánky na světě. A ne ledajaké. V malých výtvarnících mají především rozvíjet fantazii.

„Byla mi hozená rukavice,“ říká na úvod svého vyprávění výtvarník Oleš, který s Brankami dlouhodobě spolupracuje jednak jako grafik obecního zpravodaje, jednak jako člen Spolku pro obnovu zámeckého parku.

„Starosta mi asi před rokem oznámil, že si pohrává se záměrem vyrobit vlastní omalovánky, takové, jaké mají různá jiná města v republice,“ přibližuje.

Na návrh kývl a pro inspiraci dostal od starosty ukázku omalovánek z Brandýsa nad Labem a Horního Slavkova. „Jenže ty se mi nelíbily, byly hrozné,“ netají umělec.

Rozhodl se ty branecké udělat líp. Chtěl, aby ty jeho měly větší formát, který prý dětem lépe vyhovuje, ale hlavně aby v dětech rozvíjely fantazii.

Omalovánky tvoří sedm kreseb šesti nejvýznamnějších budov ve vesnici. Základní školy, fary, kostela, zámku, obecního úřadu a smuteční síně.

Každá kresba je, podobně jako v klasických omalovánkách, nakreslená dvakrát. Vlevo barevně s různými detaily, vpravo černobíle bez detailů, s dostatečně velkým prostorem pro vlastní kreativitu.

„Představil jsem si to tak, aby každé dítě do omalovánek projevilo svůj vnitřní svět. Aby se projevilo podle toho, co ho zajímá. Může tam být E.T. mimozemšťan, Harry Potter, dinosauři z Jurského parku nebo malá mořská víla,“ vysvětluje Oleš.

Omalovánky kreslil ručně asi sedm týdnů přímo v terénu.

„Schválně jsem si koupil rybářskou židli a s ní jsem chodil po Brankách,“ zavzpomínal a dodal, že jedna kresba mu trvala tři až pět hodin. Kreslení se neobešlo bez komplikací.

„Skoro u každé stavby jsem začal špatně, než jsem si našel ten správný pohled. Nebo se mi stávalo, že jsem nevěděl, kde je u budovy hlavní vchod, takže jsem třeba u školy dělal ze začátku úplně jinou stěnu,“ přiznal se smíchem.

Každá stavba skrývá detail, který je pro danou budovu nebo přímo Branky typický. Před farou například stojí čáp.

„Kdo není Branečák, tak neví, že z Afriky přilétá každý rok čapí rodina. Mláďata si pak sednou na farní komín a klapají zobáky,“ prozradil Oleš.

Omalovánky dostali branečtí školáci jako dárek při nástupu do školy první školní den. „Ale využijí se také jako ceny v dětských soutěžích pořádaných naším spolkem a pak budou také na prodej,“ uzavřel výtvarník Jindřich Oleš.