„Táta ji maloval mnohokrát. V kroji i v civilu. Když přijela na Soláň, vždycky přivezla dobrou náladu. Doufám, že jsi šťastně doletěla do nebe, že jsi tam s tátou a že tě namaloval jako anděla s velikými křídly," obrací se k portrétu dcera valašského malíře, herečka Drahomíra Hofmanová.
Kolem obrazu se na čestné stráži střídají tanečníci souborů Vsacan a Jasénka. Obklopení bezpočtem květin a smutečních věnců.
K mikrofonu na pódiu mezitím přistupují další řečníci. Jejich vstupy decentně slovem propojuje Jan Rokyta mladší.
Zavzpomínat na královnu valašské písničky přišli kolegové z valašských souborů, z Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů muziky Technik, kapely Fleret a další. S nimi také desítky lidí, kteří do posledního místa zaplnili hlediště kina i přilehlé foyer.
Čtěte také: Jarmila Šuláková milovala Valašsko, valašské nářečí, lidi i kroj
„Jarmila byla dobrosrdečná a měla ráda lidi, muziku i život. Mým přáním je, aby tady s námi zůstala věčně ve svých písních," říká ke shromážděným dlouholetá cimbalistka souboru Jasénka Růžena Děcká.
To přání se jistě splní. Jarmila Šuláková zemřela v sobotu 11. února v 87 letech. Její hlas se ale nevytratil.
Je zachycený na stovkách nahrávek a zní také z reproduktorů i v kině Vatra, když hosté odcházejí.
A v srdcích lidí jistě neutichne.
Čtěte také: Zemřela Jarmila Šuláková, valašská královna lidové písně
Reprodukce podobizny Jarmily Šulákové na pietním místě u městského úřadu Vsetín. Originál obrazu od malíře Karla Hofmana byl umístěn v kině Vatra po dobu programu vzpomínkového odpoledne.