Ten zaujal i ostřílené historiky, v zásadě ale nabízí řadu pozoruhodných informací pro každého, kdo se o minulost regionu zajímá třeba jen okrajově. A kdo ví, někteří lidé důchodového věku v něm dokonce snadno mohou najít dokonce i své vlastní jméno.

Deník mapoval, co západní zpravodajce zajímalo právě na střední Moravě a jaké údaje jsou v archivních materiálech o městech a obcích regionu; a také pak to, zda se podle odborníků dá jejich obsah považovat za hodnověrný.

Například ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek přiznává, že o možnosti nahlédnout částečně „pod prsty“ někdejším informátorům americké výzvědné služby se dozvěděl až díky dotazu Deníku.

Čtěte také: Hattrick dokonán. Valašskou rallye opět ovládl Kopecký. Zcela suverénně

„Nahlédl jsem výběrově na dokumenty týkající se Zlína, potažmo tehdejšího Gottwaldova, a překvapen jsem byl především systematičností získávaných informací,“ říká.

Dalo by se podle něj s nadsázkou říci, že zájemci o faktografické údaje například o výrobní náplni jednotlivých budov národního podniku Svit v padesátých letech získají z webu CIA paradoxně velmi přehledné informace.

„Ty by přitom jinak bylo třeba složitě shromažďovat z dochovaných archiválií,“ poznamenává.

Jeho kolega, vojenský historik Martin Vaňourek z Mohelnice ale upozorňuje, že zpřístupnění archivu nelze podle něj považovat za zcela objektivní a otevřené.

„Žádná zpravodajská služba zcela neodkryje svoji minulost. Takže to, co je zveřejněno, bych bral velmi opatrně,“ míní.

Čtěte také: Bezohlední řidiči v Holešově blokují parkování maminkám

Pokud jde o region střední Moravy, zájem Američanů se podle něj odvíjel od dané doby.

„Obvykle to byly strategické objekty státu a v polovině osmdesátých let bezesporu rozmístění sovětské elitní 122. raketové brigády na Libavé. Ačkoliv sovětská strana se touto brigádou příliš netajila, protože věděla, že je sledována americkým satelitem, což dokládaly i snímky, které se pak staly součástí jednání v roce 1987 o stažení této jednotky zpět do SSSR, které bylo realizováno o rok později,“ dodává historik.

Také podle ředitele zlínského okresního archivu se zcela logicky hlavní pozornost soustředila na objekty mající strategický vojenský či hospodářský význam.

„Proto ten pečlivý zájem zpravodajců o tovární komplex Svit nebo nově budované kryty. Velmi zajímavé je ovšem také pečlivé monitorování personálního obsazení mnoha postů ve výrobních závodech, politické i veřejné správě,“ dodává David Valůšek. Bylo by podle něj nutno informace samozřejmě pečlivě analyzovat a porovnat s údaji z jiných pramenů. „Jako rychlá a důkladně popsaná stopa ale může tento zdroj pro historický výzkum posloužit,“ připouští.

A co je tedy ve zpřístupněných amerických archivech mimo jiné k vidění? Kupříkladu informace týkající se Zlína a okolí je pochopitelně třeba hledat především pod tehdejším pojmenováním Gottwaldov. Ovšem i původní a dnešní jméno města archivy obsahují hned v řadě dokumentů.

CIA si všímala třeba už poválečného vývoje kolem proslavené značky Baťa a jednání československé vládní a zčásti také zlínské delegace s Tomášem Baťou juniorem v Londýně v květnu 1946.

Čtěte také: Četná zranění? Hráči kašlou na trénování, upozornil Skopalík

Pozdější záznamy (město bylo komunisty přejmenováno v roce 1949) se pak věnují například dvojici protiletadlových krytů, které komunisté postavili na pravé straně silnice směrem na Kudlov.

Na Kroměřížsku byla centrem pozornosti logicky především kasárna přímo v Kroměříži a také v nedalekém Holešově: obě zmíněná města navíc disponovala letišti, která jsou pro každou armádu klíčovým bodem v jakémkoli ohledu.

Například americká zpráva z 29. ledna 1954 tak podrobně informovala o tom, kdy výstavba holešovského letiště začala (rok 1951) včetně jeho přesné pozice – a trochu škodolibě také připomínala, že dokončení bylo sice plánováno na říjen následujícího roku, ale ve skutečnosti nebylo „vinou nedostatku pracovních sil a materiálu“ hotovo ještě ani v dubnu 1953.

Čtěte také: Mít jen krásnou tvář nestačí. Vítězce Miss Face se otevřou dveře k modelingu

Z dalších měst v regionu Američany zajímala Chropyně (kvůli v té době se rodícímu chemickému průmyslu a výrobě plastů), obce Příkazy a Loukov (tamní podzemní sklad pohonných hmot se dočkal kromě mapky dokonce leteckých snímků) nebo Bystřice pod Hostýnem, kde jejich informátory upoutal vojenský zdravotnický sklad: třeba ve zprávě z prosince 1954 ale autor zapochyboval, zda je možné, aby v takto malém městečku sídlilo uváděných 500 až 600 vojáků

Řada amerických archivních dokumentů si všímá Přerova: pochopitelně, i tady totiž sídlila armáda, nechybí velmi důležité vojenské letiště, frekventovaný železniční uzel, pro západní zpravodajce velmi zajímavé strojírenské podniky nebo třeba přerovská Meopta.

„Zhruba polovina zaměstnanců je členy komunistické strany, pracuje se tady na dvě směny: vždy od 6 do 14 a od 14 do 22 hodin,“ všímá si autor informace z října 1952 a připojuje i velmi přibližný náčrt továrny z ptačí perspektivy.

Američany ale zajímalo i to, kde ve městě tehdy sídlily pobočky státních podniků ČSAD (Československá státní automobilová doprava) a ČSSS (Československé státní silnice): třeba i včetně výšky dřevěné ohrady, kapacity zásobníků za benzin a olej nebo počtu servisních stanic a jejich elektrických čerpadel.

Čtěte také: Krodos Busu vyměřil úřad za chyby v tendru půlmilionovou pokutu

V květnu 1957 pak třeba informátoři upozornili své nadřízené na rušičku určenou pro ztížení příjmu západních rozhlasových stanic, kterou nechali komunisté – podobně jako v jiných větších městech v zemi – nainstalovat na třicet metrů vysokou věž tamního zámku.

Také na Šumpersku lákalo západní zpravodaje tamní letiště. Využíval ho sice hlavně místní aeroklub, jak se ale podotýká ve zprávě z listopadu 1951, třikrát týdně tam přistávala i komerční linka na trase Praha-Olomouc-Šumperk. Nechybí ani informace o věku šéfa letiště a poznámka, že jde o veterána ze španělské občanské války.

V Šumperku také sídlila armádní Poddůstojnická škola průzkumná, což pozornosti CIA nemohlo ujít. Třeba zpráva z února 1951 je ovšem až nečekaně konkrétní a obsahuje jmenný seznamy jednotlivých členů posádky včetně podrobného fyzického popisu a samozřejmě také stranické příslušnosti: velící důstojník Miroslav Daněk je třeba ztotožněn jako asi čtyřicetiletý, zhruba 165 centimetrů vysoký, štíhlý a černovlasý komunista, který vyučuje vojenské taktice…

Pokud jde o Olomouc a okolí, nemohou samozřejmě v archivech chybět zmínky o tamním letišti či armádní posádce, ovšem Američanům neunikl ani fakt, že tady komunisté v roce 1954 zřídili výzkumné centrum pro jaderné studie, určené i pro pokusy s těžkou vodou a uranem.

Ten se podle zpráv měl dovážet ze skladů v lokalitě Andělská hora, instalované ochranné štíty proti radiaci pak samozřejmě byly sovětského původu. Na Prostějovsku pro změnu zaujme informace o tom, že sem komunistický režim dovážel dodávky pohonných hmot pocházející – možná trochu nečekaně – z Rakouska.

Kupříkladu přehled pro duben až červenec 1952 přináší výčet transferů přes Bratislavu, kam statisíce litrů benzinu putovaly nejprve tankery po Dunaji a poté po silnici právě do Prostějova.

Obyvatele Slovácka může v archivech CIA zaujmout třeba informace z roku 1953, v březnu tohoto roku bylo totiž podle údajů amerických zpravodajců na 240 rodin (!) z Uherského Hradiště evakuováno a zhruba šest set lidí tak muselo několik dní strávit mimo město.

Čtěte také: Nitra a Ružomberok ukáží své umění i lákadla pro turisty

Stručná zpráva neuvádí další podrobnosti a zjistit se je nepodařilo ani Deníku: podle všeho se snad ve vypjaté době mohlo jednat o formu cvičení civilní obrany.

Na Valašsku poutala pozornost zpravodajců samozřejmě zbrojovka ve Vsetíně, přestože byla tehdy postupně komunisty orientována spíše na textilní strojírenství, nebo další průmyslové podniky tehdejší doby ve městě.

K vidění je tak na webu americké zpravodajské služby třeba relativně podrobný plánek areálu tamního MEZu nebo informace o tom, kde sídlily služebny Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti – třeba na (tehdejším) Stalinově náměstí.

Při procházení archivu CIA asi čtenáře dříve či později napadne, od koho všechna ta hlášení z komunistického Československa vlastně pocházejí. Popravdě řečeno, původ zveřejněných amerických zpráv a hlášení je podle odborníků dost nejasný.

„V době satelitního sledování byly stejně podle mého názoru informace od řekněme agentů spíše doplňujícím pramenem, než zásadní informací,“ říká Martin Vaňourek. Je přesvědčen, že pro špionáž jsou důležité spíš zdroje z vedení státu a obrany, než od „pozorných“ občanů.

„Já jsem se nesetkal s odhalením takových lidí a ani nepředpokládám, že by se někdo k takovému úkolu přiznal, protože by se zbytečně kompromitoval. Správný agent takový krok prostě nikdy neudělá,“ uzavírá vojenský historik z Olomoucka.

Čtěte také: Zvrat v kauze finančních úřednic: Vrchní soud vrátil případ zpět do Zlína 

Jak nahlédnout do webového archivu CIA? Stačí zadat do prohlížeče adresu a do vyhledávacího pole požadované slovo: například Gottwaldov. Nutností je dobrá znalost angličtiny.

Co znamená zkratka CIA?Central Intelligence Agency (CIA, Ústřední zpravodajská služba) je zpravodajská služba USA s vnějším (tedy špionážním) polem působnosti mající zároveň za úkol provádět po celém světě operace ve prospěch USA. Vznikla 18. září 1947 na základě Zákona o národní bezpečnosti, který podepsal prezident Harry S. Truman. Ředitelem CIA v letech 1953–1961 byl Allen Dulles, o němž dodnes platí, že byl nejdéle sloužícím šéfem této zpravodajské agentury. Zdroj: Wikipedia