Audit Deníku: Ubráníme se? Valaši armádě nevěří

Touto otázkou pokračuje pátý díl seriálového audit Deníku. A většina oslovených regionálních osobností ze Zlínska odpovědělo negativně.

„Jsme malá země s malou armádou. V případě napadení nemáme šanci. A pomoc ostatních zemí v rámci NATO je prozatím stále jen teorií. Cesta k dostatečné obranyschopnosti je směrem k budování společných sil v rámci EU. Společná armáda pak bude mít mnohem větší mandát rychle a bez složitého schvalování zasáhnout v kterékoliv napadené zemi," hodnotil Martin Gazda, známý iniciátor projektu Malé mimi.

Naproti tomu Jan Skoch, předseda odborové organizace Continental Barum Otrokovice odpověděl: „Pro současnou situaci asi ano. Ovšem vzhledem ke zvyšujícímu se napětí ve světě, by povinný několikaměsíční vojenský výcvik mladých mužů určitě obranyschopnost naší země posílil."

Obranyschopná ČR? Spíše ne, shodují se známé tváře z regionu

Kroměřížsko – Tentokrát panovala mezi osobnostmi v tradiční anketě Deníku vzácná shoda: převažovaly totiž odpovědi NE, případně varianta NEVÍM. Řeč je o otázce, zda by Česká republika byla schopná samostatné obranyschopnosti, a většina respondentů logicky nemohla pominout fakt, že naše země je jednoduše příliš malá a tím pádem také vojensky slabá. Zároveň ale odpovědi odhalily i další nedostatky.

„Dle mého názoru je obranyschopnost naší země špatná. Chybí dlouhodobá strategie, kterou by řešili nastupující ministři. Je to nekoncepčnost," míní například ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková. Kastelán kroměřížského zámku Martin Krčma zase připomíná, že taková otázka je a vždy byla složitá. „Která vláda které země toto zaručí?" ptá se.

Podle minulé starostky Kroměříže Daniely Hebnarové je jasné, že rozpočet na obranu je nutné zvýšit.

„Ještě důležitější ale je, aby naše země byla platným členem spojeneckých paktů, především NATO," zmínila ředitelka kroměřížského Domu kultury a v tom s ní souhlasí třeba také ředitel Arcibiskupského gymnázia Kroměříž Jan Košárek.

„Rusko je v současnosti hrozbou a je potřeba spolupracovat v rámci NATO," tvrdí.

Poslanec Antonín Seďa: Vždy budou existovat hrozby, na které nebudeme mít adekvátní obranu

Uherské Hradiště – O obranu země se zajímá a angažuje se v ní poslanec Antonín Seďa (ČSSD) z Uherského Hradiště. Ten je totiž členem výboru bezpečnosti.

„Hovořit o dostatečné obranyschopnosti nelze, protože vždy existují bezpečnostní hrozby, na které nebudeme mít adekvátní obranu a budeme se muset spoléhat na schopnosti našich aliančních partnerů," zdůraznil při odpovědi na otázku, jestli vládní opatření zaručují dostatečnou obranyschopnost naší země.

Poukázal také na několik problematických bodů, v nichž se shodl i s dotazovanými osobnostmi regionu.

„Armádě chybí pět tisíc vojáků," upozornil například poslanec.

Vládní koalice se zavázala dosáhnout 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP) obranných výdajů v roce 2020.

„Za minulý rok to bylo pouze 0,98 procenta a připomínám, že NATO doporučuje dvě procenta. Na tuto částku však není naše armáda připraven," nechal se slyšet Antonín Seďa. Člen výboru bezpečnosti ale našel i světlé stránky.

„Náš příspěvek do kolektivní obrany je velice slušný. Po personálním i finančním navýšení resortu ministerstva obrany bude možno říci, že obranyschopnost bude zajištěna," uzavřel poslanec. 

Ubráníme se? Valaši armádě nevěří

Valašsko – Teroristickým útokům čelí Evropa častěji než kdy dříve. Nové bezpečnostní hrozby přiměly vládu, aby zastavila snižování výdajů na obranu. Bude Česká republika modernizovat armádu?

Nebo zaručují dosavadní vládní opatření České republice dostatečnou obranyschopnost? Touto otázkou pokračuje pátý díl seriálového audit Deníku. Ve Zlínském kraji nevěří obranyschopnosti armády ani 10 % dotázaných.

„Obranyschopnost státu je vládou téměř třicet let podceňována," myslí si například jednatel Spolku pro zachování valašských tradic Milan Mareček. Zní také hlasy, že bylo chybou rušit povinnou vojenskou službu, nebo že na obranu dávám málo peněz.

„Neplníme ani závazek příspěvku dvou procent do obrany a na NATO," připomíná ekolog Milan Orálek. Ředitelka Dětského domova v Liptále Eva Žůrková považuje všechna opatření za důležitá.

„Vzhledem k bezpečnostní situaci, která se nás v posledních dvou letech stále citelněji dotýká, neboť EU unie velmi podcenila třeba migrační krizi, je každé opatření vlád jednotlivých států aspoň malým krokem, vedoucím k posílení obranyschopnosti.

ZLÍNSKÝ KRAJ MÁ ZHRUBA STOVKU ZÁLOŽÁKŮ

Touha zkusit něco nového, otestovat fyzickou kondici i vlastenecké cítění a zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě vede stovky mužů a žen k podání přihlášky do aktivních záloh.

Robin Vyoral, v civilním životě zaměstnanec kovárny, je členem aktivních záloh u 102. průzkumného praporu v Prostějově.

Patří mezi zhruba stovku mužů a žen ze Zlínského kraje, kteří se k některému z útvarů přidali. V případě živelní pohromy či ohrožení republiky by mohl být nasazen do operací spolu s profesionální armádou.

Zájemci se mohou hlásit k teritoriálním jednotkám, nebo aktivním zálohám u specializovaných sil, například u vzdušných nebo pozemních sil.

Do roku 2025 plánuje armáda naplnit stav 5000 členů aktivních záloh na celém území republiky. Pomoci mají vyšší odměny za účast na cvičeních.
Úplné začátky konceptu armádních záloh se datují od roku 2004. Jedním z prvních adeptů byl právě i Robin Vyoral.

„Měl jsem rok po klasickém vojenském výcviku a věděl jsem, co armáda obnáší. S kamarádem z vesnice jsme si řekli, že bychom to chtěli zkusit, tak jsme se přihlásili ke zlínské rotě. Po třech letech jsem pak přestoupil k průzkumnému praporu do Prostějova," vzpomněl před časem Vyoral.

„Lákala mě specializace tamní jednotky," vysvětlil svůj přesun.

Záložáci bez základní vojenské služby musí strávit na cvičišti 6 týdnů. Do aktivních záloh mohou vstoupit lidé od 18 do 57 let věku, smlouvy jsou podepisovány na tři roky.

Zaručují vládní opatření dostatečnou obranyschopnost naší vlasti?

Odpovědi panelistů z Valašska

Soňa Zelíková, 46 let, Vsetín, vedoucí občanské poradny
To skutečně netuším. Od vzniku republiky, jsme armádu k obraně země nevyužili či nechtěli využít nebo nemohli využít. Tak si říkám, jak by to bylo v současnosti. Změnili jsme se natolik?

Milan Mareček, 60 let, jednatel Spolku pro zachování Valašských tradic
.NE. V žádném případě. Obranyschopnost státu je vládou téměř 30 let podceňována. Historie ukázala nereálnost spoléhat se na pomoc jiných států.

Helena Gajdušková, 59 let, Vsetín, ředitelka Masarykovy veřejné knihovny
Ne. Problémem jsou obrovské vládní zakázky, jejichž vyřízení se dlouho vleče.

Petra Dvořáková, 35 let, Zlín, ředitelka Domu kultury Vsetín
Ne - ač nejsem v tomto tématu zběhlá, můj pocit je, že ne. Profesionální vojáci dostávají bohaté výplaty i penze, ale pořád to není stejná masa lidí, jaká byla při povinné vojenské službě.

Dušan Trličík, 53 let, Vsetín, hudebník, skladatel, textař
NE - a zrušení povinné vojenské služby bylo spíše chybou.

Milan Orálek, 63 let, jednatel Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí
NE – Neplníme stále závazek příspěvku 2% HDP do obrany a na NATO.

Dan Žárský, 56 let, ředitel Diakonie ČCE – středisko Vsetín
Ne. Určitě je třeba zvýšit jak objem prostředků určených pro materiální potřeby armády, avšak spolu s kontrolou jejich efektivního využití, tak samotné počty vojáků. 

Jiří Polášek, 51 let, duchovní správce farnosti Zašová
Na tuto otázku nemám odpověď. Tuto problematiku nesleduji.

Petra Proksová, 39 let, zdravotní sestra Nemocnice Vsetín
Ne, slabá síla vlastní armády, nedostatek financí na zajištění kvalitní armády a techniky, nízká motivace pro nové vojáky.

Eva Žůrková, 60 let, ředitelka Dětského domova a Základní školy Liptál
Vzhledem k bezpečnostní situaci, která se nás v posledních dvou letech stále citelněji dotýká, neboť Evropská unie např. migrační krizi velmi podcenila, je každé opatření vlád jednotlivých států EU alespoň malým krokem, vedoucím k posílení obranyschopnosti. Jestli jsou tato opatření dostatečná? V současnosti snad ano.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU