Průzkum mezi tisíci osobnostmi z regionu a celé ČR pokračuje
V seriálu Deníku proto naši zpravodajové oslovili napříč republikou více než 700 známých osobností. Na otázku, zda zvýšení přídavků rodinám pomůže, odpovídali také respondenti ze Zlínska.
Téměř osmdesát procent dotázaných v našem kraji s krokem vlády souhlasí.
„Ano. Považuji za správné podporovat mladé lidi, aby zakládaly rodiny. Je to správný směr, kterým by měla veřejná podpora a sociální dávky téci," řekl hoteliér Lukáš Žaludek. Nesouhlasný názor projevil například ředitel Městské policie Zlín Milan Kladníček.
„Na přídavky nemá nárok každá rodina. Dle mého názoru je mnohem zajímavější sleva na dani za děti," vyjádřil se.
Chcete přídavky? Musíte nahlásit i vrácené inkaso
Zlínsko – Přídavek na dítě je dávkou, kterou stát pomáhá rodinám s dětmi krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. „Rodiče, kteří žádají o přídavky na děti, musí doložit svůj příjem za kalendářní rok, ten nesmí přesáhnout 2,4 násobku životního minima rodiny," uvedla z Úřadu práce ČR Dagmar Králová.
Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Výše přídavku se odvíjí od věku dítěte. Do 6 let dítěte je přídavek 500 korun, od 6-15 let se zvyšuje na 610 korun. Ve věku 15-26 let stát pak vyplácí v případě nároku 700 korun měsíčně. Tři děti, a každé pobírá jinou čásku přídavku.
Takovou má zkušenost i jednačtyřicetiletá Hana Manišová ze Zlína. Tři dcery ve věku tří, třinácti a sedmnácti let vychovává sama.
„Myslím, že přídavky na děti jsou v dnešní době dost nízké. Podle mne by se měly zvýšit," míní paní Hana.
Doplnila, že při posuzování žádosti o přídavky, musí započítat veškeré finance, které rodina získá. Ať už se jedná o alimenty, odměny v práci, nebo dokonce, když se jí vrátí přeplatky za inkaso.
Paní Hana má od státu i příspěvek na bydlení, ale zde musí dokazovat své příjmy zpětně každé tři měsíce. Ne vždy tak na něj dosáhne.
Velké plus je pro ni daňové zvýhodnění, ale i to, že si může odečíst školné za školku. A co by jí ještě pomohlo?
„Asi bych přídavky dávala plošně všem dětem a zvýšila bych je. Myslím také, že stát by měl být operativnější při pomoci rodinám v krizových situacích," přeje si maminka Amálie, Madlenky a Evelínky.
Samoživitelka: Příspěvky od státu nestačí
Uherské Hradiště – O pětistovku měsíčně si přilepší čtyřiadvacetiletá Hradišťanka, která žije sama s pětiletým synem. Pět set korun je totiž její přídavek na dítě. I když vláda schválila zvýšení o 300 korun, pořád je to nepoměrně málo k tomu, kolik dítě potřebuje.
„Teď třeba jedou s mateřskou školkou do školy v přírodě, za kterou jsem musela zaplatit 2500 korun," povzdechla si mladá maminka s tím, že bez pomoci rodičů by se neobešla.
Bývalý partner a otec dítěte jí neplatí výživné, proto pobírá sociální příspěvky. Když ale půjde do práce, o přídavek na dítě přijde, protože se nevleze do státem nastaveným mantinelů.
Pevně stanovená kritéria se sice zase o kousek posunula, ale pořád dosáhne na tuto dávku pouze rodina, která bude mít maximálně 2,7 násobek životního minima, doteď to byl 2,4 násobek.
Pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let je životní minimum 1 740 korun za měsíc a pro dospělého 3 410 korun za měsíc. Výše přídavků sice může být nově až tisíc korun, záleží ale na situaci rodiny a věku dítěte.
„Malý půjde brzy do školy a tím se náklady ještě zvýší. příspěvky od státu jsou zkrátka malé a nestačí to," nechala se slyšet Hradišťanka. (bm)
Příspěvky na děti by zvýšila asi polovina oslovených z Kroměřížska
Kroměřížsko – Zvýšit přídavky na děti? Zatímco ve Zlínském kraji je většina Deníkem oslovených osobností pro, na Kroměřížsku tato otázka respondenty poněkud rozdělila.
Například někdejší kroměřížská starostka Daniela Hebnarová připomíná, že přídavky a dávky nepovažuje za dobrou cestu zacházení s veřejnými rozpočty.
„Podporu rodin vidím spíše v rovině snižování daňové zátěže," navrhuje současná ředitelka Domu kultury v Kroměříži.
A v tom s ní souhlasí i ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková.
„Jeden příspěvek se zvýší a druhý zruší nebo sníží. Myslím, že systém sociálních dávek je nesystémový a to se částečně dotýká i přídavků na děti," vyjádřila se v anketě osobností Deníku.
Jiní respondenti proti zvýšení dávek nic nemají, připomínají ale i další souvislosti.
„Není to klíčový problém vztahu rodiny a státu. Tím je přehlížení důležitosti úplné rodiny, kterou tvoří otec, matka, děti a děti těchto dětí," upozorňuje třeba kastelán kroměřížského zámku a přilehlých zahrad Martin Krčma.
A ředitel Sportovních zařízení města Kroměříže Karel Holík zase připomíná, že každá koruna navíc pro rodiny s dětmi je dobrá.
„Stát by měl rodiny, kde aspoň jeden rodič pracuje, podporovat," míní.
Valaši jsou pro vyšší přídavky na děti
Valašsko – Vláda na konci svého volebního období schválila zvýšení přídavků na děti. Nově na ně budou mít nárok rodiny s příjmy až 2,7násobku životního minima. Sobotkův kabinet rodiny podporoval také růstem slev na dani na druhé, třetí a další dítě.
V seriálu Deníku naši zpravodajové oslovili napříč republikou více než 700 osobností. Na otázku, zda zvýšení přídavků rodinám pomůže, odpovídali také respondenti z Valašska. Téměř 80 procent dotázaných v našem kraji s krokem vlády souhlasí.
„Mladé rodiny jsou na tom sociálně špatně, každá cílená podpora je plus," říká ekolog Milan Orálek z Valašského Meziříčí. Stát však podle něj musí preferovat daňové úlevy rodinám pracujících rodičů, ne podporovat rodiny z množství dětí žijící.
Se zvýšením souhlasí též ředitel vsetínské Diakonie Dan Žárský.
„Navrhované zvýšení na tisíc a více korun by jistě mladým rodinám, které patří mezi nejpotřebnější sociální skupiny, pomohlo," řekl. Podle vlastních slov by však přivítal komplexnější prorodinnou politiku prosazovanou během celého funkčního období vlády, ne jen v jejím závěru.
Že jakékoliv příspěvky od státu pro rodiny s dětmi jsou v pořádku, souhlasí i Šárka Vaculíková z Poradny pro rodinu v Azylovém domě pro matky s dětmi ve Vsetíně.
„Máme registrované tři sociální služby, pobytovou, terénní a poradnu pro rodinu. Tady v Azylovém domě i v terénu řešíme přídavky na děti často. Neuvědomuju si, že by na peníze za poslední dobu některá z matek nedosáhla," informovala Vaculíková.
Vzhledem k cílové skupině, jíž tvoří matky s nízkými příjmy, které žijí většinou samy, není také důvod přídavky na děti nepřiznat.
Terénní pracovnice Azylového domu Jana Březovjáková dodala, že se setkává s rodinami, kde pracují oba rodiče, ale přesto na přídavky dosáhnou. Mnohdy je to ovšem na hranici.
„Většinou jsou to lidé z nízkopříjmové skupiny, takže na podporu dosáhnou. Spíše mají jiný problém. Pro rozhodnutí o přiznání dávky je potřeba doložit určité dokumenty. Takže celý proces vázne na tom, že nepřinesou například rozsudky o rozvodu, nedoloží příjmy a podobně," vysvětlila Březovjáková.
Dodala, že mimo přídavky mohou žadatelky dostat také jednorázovou částku: takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Matky o ni mohou požádat v případě momentální finanční krize.
„Když se například pokazí pračka, nebo matka potřebuje dítěti zaplatit povinný školní výlet, nebo ho dát na tábor, zažádá si o tuto mimořádnou podporu a úřad buď žádost schválí, nebo zamítne.
Je to další z možností podpory nízkopříjmových rodin," řekla Jana Březovjáková.
Rodiny, které mají v současné době vyšší příjem než 2,4násobek životního minima na přídavky zatím nedosáhnou. V takové situaci byla i Kateřina Pruknerová ze Vsetínska, matka tří dětí.
„Pamatuju si, když jsem byla ještě na mateřské, chvilku jsme přídavky pobírali. Ale peníze jsem tehdy dostávala zpětně, došly až o rok později. Když je člověk potřeboval okamžitě, nebyly k dispozici. V každém případě je každá koruna dobrá. Jen rodičovský příspěvek je málo," vysvětlila Pruknerová.
Dnes už díky překročení výše příjmu na přídavky nemá nárok.
Pomůže mladým rodinám zvýšení přídavků na děti?
Odpovědi panelistů z Valašska
INDEX Zlínského kraje
O tom, že zvýšení přídavků napomůže rozpočtům mladých rodin v Česku, je přesvědčena většina panelistů Deníku ze Zlínského kraje
Soňa Zelíková, 46 let, Vsetín, vedoucí občanské poradny
NE. Byť je každá koruna dobrá a v rodině vítaná. Systémové slevy na daních by byly účinnější. (Např. OSVČ, která využívá při vedení daňové evidence paušál, nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na manželku ani děti).
Milan Mareček, 60 let, jednatel Spolku pro zachování Valašských tradic
ANO. Finanční podpora mladých rodin s dětmi musí být jedna z priorit vlády. Náklady na vychovávání dětí v rodinách stoupají.
Helena Gajdušková, 59 let, Vsetín, ředitelka Masarykovy veřejné knihovny
Snad ANO.
Petra Dvořáková, 35 let, Zlín, ředitelka Domu kultury Vsetín
ANO, každý finanční příspěvek mladé rodině pomůže. Jen je druhou otázkou, kde se ty peníze ve státním rozpočtu vzaly, a kdo na ně doplatil.
Dušan Trličík, 53 let, Vsetín, hudebník, skladatel, textař
ANO. Pokud rodina dosahuje na dávky, pak se hodí každá koruna navíc.
Milan Orálek, 63 let, jednatel Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí
ANO. Mladé rodiny jsou na tom sociálně velmi špatně, každá cílená podpora je plusem, ale stát musí preferovat daňové úlevy rodinám pracujících rodičů, ne podporovat rodiny z množství dětí žijící.
Dan Žárský, 56 let, ředitel Diakonie ČCE – středisko Vsetín
ANO. Nevím, jaké zvýšení je myšleno. Navrhované zvýšení na tisíc a více korun by jistě mladým rodinám, které patří mezi nejpotřebnější sociální skupiny, pomohlo. Přivítal bych však spíše komplexnější prorodinnou politiku prosazovanou v průběhu celého funkčního období vlády ne jen v jejím závěru.
Jiří Polášek, 51 let, duchovní správce farnosti Zašová
ANO i NE. Pomohlo to jistě k tomu, že se nyní rodí více dětí. Rozhodně ale odmítám vládní „koncepci rodinné politiky", která má vcelku devastující dopad na rodinu.
Petra Proksová, 39 let, zdravotní sestra Nemocnice Vsetín
Těžko hodnotit, jsou rodiny, které přídavky nepotřebují a jsou rodiny, které je mohou zneužívat.
Eva Žůrková, 60 let, ředitelka Dětského domova a Základní školy Liptál
Pokud to pomohlo a pomůže ke zvýšení porodnosti v rodinách, kde rodiče pracují, tak bych zvyšování přídavků na děti vždy uvítala.
SEZNAM VŠECH osobností ze Zlínského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU