O vzniku skanzenu zatím ale mnoho lidí neví. „Skvělý nápad. Vždyť jde o zachování odkazu našich předků. O vznikajícím novém skanzenu však žádné informace nemám," svěřil se Oldřich Faltýnek ze Vsetína. „Pokud se to podaří, bude to vynikající. Nejdůležitější na tom celém je, že nápad i jeho uvedení na svět mají na svědomí mladí lidé," řekla Jana Valíčková z Klobouk.

Skanzen vzniká ve směru od Valašských Klobouk na Poteč. „Typické valašské chalupy a další stavení mizí. Muzeum určitě alespoň některé z nich pro další generace zachrání," vyjádřil se předseda spolku Jižní Valašsko, autor myšlenky a student historie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě Miroslav Maňas.

Základ valašskoklobouckého skanzenu už stojí. Jde o roubenou studnu, která stávala za městským domem č. p. 105. Torzo původní studny dostali autoři záměru od městského úřadu ve Valašských Kloboukách. „Studna byla ve velmi špatném stavu. Jsme rádi, že alespoň některé díly bylo možné použít. Přibližně pětina studny je tak původní. Na pokrytí stříšky studny jsme použili štípaný šindel vlastní výroby," vyjádřil se Maňas.

Hodnota dosavadního díla je představiteli spolku odhadována na 40 tisíc korun. „Zaplatili jsme to z členských příspěvků a z vlastní kapsy. Ale pomohla nám i ochota různých dárců," uvedl šéf spolku.

Podle něj se ale do budoucna pokusí získat i nějaký grant. „Napřed ale chceme dokázat, že to se skanzenem myslíme vážně," poznamenal Miroslav Maňas.

Se skanzenem mají dobrovolníci soustředění kolem spolku velké plány. Postupně tu vyroste několik staveb. „Už o prázdninách začneme s valašskou salaší. Na tento projekt máme přislíbeno dřevo od Jaroslava Hoška a prostředky na šindelovou střechu získáme od dárců prostřednictvím sbírky. V příštím roce máme v plánu postavit roubenou kapličku," dodal předseda.

Běh na dlouhou trať

Bude to ale běh na dlouhou trať. „Všechno je to o penězích. Několik let to potrvá, než dostane skanzen podobu po-

dle našich představ a než bude moct sloužit například i pro ukázky starých valašských lidových řemesel," vyjádřil se Miroslav Maňas.

Pozemek, na němž už rostou oskeruše, moruše a další ovocné stromy starých krajových odrůd, získali stavitelé klobouckého skanzenu od městského úřadu. „Zatím formou výpůjčky na dobu deseti let," poznamenal Maňas. „Část pozemku kdysi tvořila černá skládka. Zbytek byl zarostený náletovými dřevinami," vysvětlil Miroslav Maňas.

Valašskokloboucká radnice snahy mladých lidí vítá. „Považuji to za bohulibý počin. V rámci možností budu osobně i se svými spolupracovníky snahu lidí kolem pana Maňase podporovat," řekl včera Valašskému deníku starosta města Dalibor Maniš.

Aktivitu mladých lidí pracujících na vzniku dalšího valašského skanzenu vítá také rožnovský skanzen. „Je skvělé slyšet, že taková parta nadšenců existuje. Rádi jim pomůžeme, poskytneme naše zkušenosti a znalosti, služby a nebudeme se bránit ani případné spolupráci. Jejich práce má obrovský přínos k rozšíření ochrany lidové architektury Valašska," pověděl náměstek pro odbornou činnost Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Radoslav Vlk.