VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po opadnutí vody připomínal Baťov mrtvou část města

Pohoda, klid, lidé seděli u kafíčka či piva. I taková nálada prý panovala přesně před dvaceti lety v centru Otrokovic, zatímco jejich spoluobyvatelé v části Baťov bojovali s ničivými povodněmi. Ty držely v sevření záplav město v roce 1997 dobré tři týdny.

12.7.2017
SDÍLEJ:

Radoslava Matuszková z Otrokovic vzpomíná na ničivé povodně v Otrokovicích v roce 1997.Foto: Deník / Kuncová Jarmila

„Byly tu tehdy během povodní dva světy – tak diametrálně odlišné! Bylo to stejné město, ale tam na Baťově panovala katastrofa, tady letní pohoda,“ říká Deníku s odstupem dvaceti let nyní už pětašedesátiletá Radoslava Matuszková, která žije ve středu Otrokovic.

V době povodní působila jako neuvolněná městská radní a členka otrokovické povodňové komise, profesně byla vrchní sestrou na záchranné službě. Později se stala starostkou města.

„Pamatuji si, když mi tehdejší šéf záchranky říkal, abych si psala deník, že se toho děje strašně moc, ať to časem nezapomenu. Neposlechla jsem ho a musím říct, že mě to dodnes velice mrzí,“ vzpomíná.

Evakuačních prací se přímo neúčastnila, když však poprvé přijela do zaplavené oblasti v okamžiku, kdy na místě už byly jen laguny a cesty se daly projít suchou nohou, vryly se jí okamžiky nesmazatelně do paměti.

„Výlohy na obchodňáku byly rozbité, figuríny vypadlé ven. Šla jsem tam brzy ráno, ptáky jste však neslyšeli, bylo to zvláštní. Bylo tam takové ticho! Říkala jsem si, že je to mrtvá část města. Viděla jsem i zničený park, přišlo mi, jako by bylo po nějaké válce,“ říká Radoslava Matuszková.

Když později viděla zničené a špinavé haraburdí, které lidé postižení povodněmi vynesli ven ze svých bytů a domů, myslela si, že to snad ani není možné psychicky ustát.

„Ale dali to. Byl to pro mě úžasný zážitek," podotýká.

Jeden z nejsilnějších dojmů zanechala velká ochota lidí.

„Byl to už asi čtvrtý den, co Otrokovice byly zaplavené a začalo se sjíždět obrovské množství humanitární pomoci z celé republiky,“ vzpomíná s vděčností.

"Když pak přišly v roce 2002 povodně do Prahy, žila tam v Karlíně moje sestra. Mohla jsem jí ze zkušenosti poradit, co si má vzít a co má nechat doma. Věděla jsem už, co není třeba vyhazovat, co stačí třikrát vyprat…,“ dodává. 

Autor: Jarmila Kuncová

12.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kladkostroj na osmi set kilového býka nestačil

Ilustrační fotografie.

Nechtěná trofej, řidič srazil stotřicetikilového jelena.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Chovanec: Policie při ostraze muničních skladů nechybovala

Rozptýlit kritiku, že policie chybovala při ostraze areálu vrbětických muničních skladů poté, co odsud lidé vynášeli zbraně, přijel ve středu přímo do areálu muničních skladů v doprovodu policejního prezidenta Tomáše Tuhého, ministr vnitra Milan Chovanec.

Boj o valašské zlato není rozhodnutý

Trnkový sad v Hošťálkové se stal jablkem sváru mezi dvěma sousedy. Jeden začal mezi stromy stavět plot, druhý je přesvědčený, že se tak děje na jeho pozemku. Stavitele navíc obviňuje, že mu technikou ničí zasazené stromy. Stavební úřad začne případ řešit až 3. října.

Rožnov mění uvítací cedule

Vedení rožnovské radnice rozhodlo o výměně dvanáct let starých uvítacích tabulí na vjezdech do města. První nová už stojí na příjezdu od Valašského Meziříčí a další bude následovat na silnici od Frenštátu během několika dní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení