Mladému Valašskokloboučanovi, který myšlence klobouckého skanzenu věnuje všechen svůj volný čas. Skanzenem doslova žije.

Co stojí za nápadem postavit ve Valašských Kloboukách skanzen?

Nápad založit skanzen ve Valašských Kloboukách je datován do roku 2007. Tehdy jsme začali v okolí obhlížet první chaloupky. Vedla nás k tomu láska k historii, k Valašsku, tradici a kultuře, ale v neposlední řadě také absence turisticky zajímavých míst na Valašskokloboucku. V okolí je zřícenina hradu v Brumově, zámek ve Vizovicích, rozhledny a přírodní krásy jako Pulčínské skály nebo Čertovy skály na Hornolidečsku, ale v samotných Valašských Kloboukách udržet návštěvníky je problém.

Ještě něco?

Snaha o využití potenciálu, který tady máme. Pracovití lidé, kteří mnohdy stará řemesla ještě umí. Architektonicky zajímavé a zároveň historické stavby, které se dají najít téměř v každé dědině, a kulturní obyvatelstvo, které nosí s hrdostí odkaz svých valašských předků.

To je ale na jednoho příliš…

Velmi důležité je mít kolem sebe tým schopných lidí, kteří vaši myšlenku sdílí a přijmou ji za svou.

Kdy začaly myšlenky nabývat konkrétní podobu?

Někdy v letech 2009 až 2010 jsme začali vybírat místo. Nakonec jsme z více možných lokalit vybrali pozemek na okraji města zvaný Trhovisko. Nebyl nijak úhledný. Původně tu byla černá skládka. Parcela byla ale velká a okouzlila nás. Především tím, že jsme si tam skanzen dokázali představit. Všechno hrálo pro. Kousek od pozemku vede hlavní cesta, hovořilo se o možné cyklostezce, která by šla hned vedle. To bylo jasné znamení, že náš záměr se má uskutečnit na tomto místě. Vždyť by bylo více než krásné, kdyby turisté jedoucí například ze Vsetína směrem od Poteče uviděli jako první z Valašských Klobouk právě valašský skanzen.

Vede vás k tomu ještě něco?

Chceme, aby se skanzen stal městským symbolem. Aby byli obyvatelé na něj hrdí. Stejně, jako je tomu například v Rožnově pod Radhoštěm. Využít ten potenciál, že když už máme v názvu města slovo Valašské, tak aby případní turisté mohli něco valašského vidět.

Na pozemku zatím stojí jen roubená studna. Jaké jsou další představy?

Studna byla postavena 21. března 2014. To je taky datum založení skanzenu. Ještě tento rok bychom chtěli postavit salašnický příbytek. Bude to dominanta na kopečku, kde se budou pást ovce. Zájemcům ukážeme život pastevce. Samotná realizace našeho projektu je ale závislá na penězích a materiálu. Máme v plánu několik dalších objektů jako kapličku, kterou chceme postavit již příští rok. Dále sušárnu na ovoce a především samotné domy, které mají celému prostředí dodat vesnický ráz přelomu 19. a 20. století. V současné době máme přislíbeny tři domy a jednu stodolu. Jedná se o objekt z Vlachovy Lhoty, Lipiny a Lačnova.

Vedle stavební činnosti se věnujete i osvětové a výchovné činnosti…

Kromě přednášek na školách se snažíme náš projekt přiblížit v praxi formou brigád. Jak na výsadbu sadu, tak i na stavbu studny nám přišli pomoct žáci základní školy. Každý si mohl vyzkoušet zasadit strom, dozvěděl se něco o následné péči, využití ovoce v kuchyni a jeho dalším zpracování. I kdyby to z 25 žáků zaujalo pouze jednoho, má to svůj význam.

Tvrdíte, že pokud do vašeho projektu zapojíte mladé, kteří mají často prsty i ve vandalských akcích, je možné u nich vyvolat nejen zájem, ale i následnou péči a ochranu díla jiných…

Vždyť snad nezničí něco, co sami zasadili, postavili. Když jsme sadili ovocné stromy, tak jsem mladým přátelům říkal, že tento strom, který zasadí, poroste s nimi, pokvete a bude plodit. Jednou, až tam vezmou svoje děti, můžou s hrdostí říct, že tento strom zasadili před lety oni. Důležité je nejen vyvolat zájem, ale také jistý patriotismus, vlastenecké regionální cítění a o to se také snažíme.

Se vznikem skanzenu je spojován spolek Jižní Valašsko…

Je tomu tak. Náš spolek se skládá převážně z mladých lidí. Většinou studentů středních a vysokých škol. Naši členové v projektu vidí něco jakoby posvátného. Něco, čím mohou cosi odkázat dalším generacím. Dneska je velmi málo příležitostí splnit to pomyslné pravidlo každého muže postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Naše sdružení nabízí či přímo vybízí, respektive dává možnost ke splnění prvních dvou bodů tohoto lidového moudra.

Chcete tím říct, že jde výhradně o mužský spolek?

Ne. Chceme totiž vyvíjet aktivity nejen stavebního rázu. Proto se slečny nemusí bát k nám přidat. Navíc si myslím, že člověk, který nemyslí jen na sebe a je ochoten něco pro své okolí udělat, má tady jedinečnou možnost. Je to rozhodně lepší než sedět v hospodě u piva, kde je každý chytrý a je schopen s čímkoliv poradit, ale v praxi nedokáže nic.

Související U Poteče vzniká nový valašský skanzen