Informovali jsme: Likvidace požáru v továrně na zpracování plastů v Chropyni

Ačkoli ty ohledně příčiny neštěstí jsou v šetření policie a odpověď na ně asi hned tak nezískáme, už zanedlouho by mělo být jasněji v tom, kolik škody zanechal požár a především kouř na zemině.

„Provádíme odběry v ulicích Hrad, Františkov a Drahy, které následky požáru nejvíce postihly,“ vysvětlil Deníku Jiří Pospíšil z chropyňského stavebního úřadu.

Laboratoř Morava ze Studénky bude zkoumat přítomnost polyaromatických uhlovodíků a dioxinů v půdě. Měření bylo prováděno také v pondělí.

„Výsledky obou rozborů budeme znát pravděpodobně za týden,“ odhadl včera Pospíšil. Předtím ale podle něj není nutné dělat žádná ukvapení rozhodnutí. Městem se prý totiž šíří zvěsti o tom, že bude v nejvíce postižených oblastech nutné utratit například slepice.

Pospíšil ale vybízí k trpělivosti. „Zatím ať majitelé nic takové nedělají. Po rozborech dostanou informace jako první,“ slibuje.

Lidi se se svými obavami netají. Jak je na tom ale třeba firma Chropyňská strojírna, a.s., která s Remivou těsně sousedí?

„Jedna naše budova je v dost špatném stavu a druhá má poškozenou střechu,“ vyjmenoval ředitel společnosti Robert Kudela.

Jsou to prý objekty, ve kterých se nacházejí sklady. „Museli jsme najít náhradní prostory, které nám zajistila společnost Fatra, ale náš provoz to neomezí. Škody nám uhradí pojistka,“ objasnil ředitel s tím, že zas taková hrůza to pro společnost není.

Ačkoli by si asi mohlo vedení firmy právem stěžovat, nestěžuje si. To se však nedá říct o obyvatelích měs­ta.

„Kdyby v noci nepršelo, byly by ještě vidět na trávě a na autech saze,“ řekl včera Deníku muž, který bydlí v ulici Hrad. Zdi a auta lidé umývají, ale to prý nic neřeší. Popílek podle něj létá stále.

A evakuace? Ta prý byla městem špatně organizována. „Nejdříve jsme si zařídili náhradní bydlení, ale v sobotu jsme se museli přestěhovat do evakuačního centra v Kroměříži. Nikdo nám nebyl schopen říct nějaké zprávy o našem návratu a nedostali jsme ani snídani,“ stěžuje si muž.

Podle něj měla být celá událost hlavně emotivním divadlem pro média. „Byli jsme totiž na podobný kouř zvyklí. Dříve nám tu spalovna dýmila každou chvíli. Teď se to prostě podařilo tomuto rádoby podnikateli,“ zlobil se muž.

Proč k požáru došlo, mají nyní za úkol zjistit vyšetřovatelé hasičů a policistů. Nabízí se ale samozřejmě otázka, zda nebylo zanedbáno nějaké bezpečnostní opatření.

Paradoxně právě týden před neštěstím prováděli v továrně kontrolu odborníci hasičů z oddělení prevence, kteří tyto kontroly vykonávají coby státní požární dozor.

„Určité závady jsme zjistili, to ale není nic neobvyklého,“ vysvětlil Deníku mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček.

„Továrna se ale vznítila těsně předtím, než byl protokol dokončen a předán zástupcům, společnosti,“ povzdechl si Mitáček.

Závady, které hasiči objevili prý ale rozhodně nebyly nijak zásadní.

„V opačném případě, kdy by mohlo být ohroženo například zdraví, bychom provoz okamžitě zastavili. Takové nedostatky ale v Remivě určitě nebyly,“ tvrdí mluvčí.

Protokol by prý měl být vedení společnosti předán co nejdřív.

Co všechno může požár ovlivnit? Podle odborníků by mohl vyvolat určité změny na trhu s nemovitostmi.

„Cena nemovitostí asi na nějakou dobu klesne a některé domy se možná stanou neprodejnými,“ obává se například jednatel kroměřížské realitní společnosti Zvonek Pavel Výrostek.

Devalvace ceny prý ale určitě nebude dlouhodobou záležitostí.

„Je to jako se záplavami. Poté, co odezněly, se i ceny v nejvíce postižených oblastech začaly zase zvyšovat,“ uklidňuje Výrostek.

Připadala jsem si jako v katastrofickém filmu, říká žena z ulice Františkov

„Zápach mě vzbudil před půl druhou v noci. Vyšla jsem ven a naráz se cítila jako v katastrofickém filmu. Hořela továrna a kolem mě létaly žhavé kusy hořících plastů velké jako dlaň.“ Tak popisuje páteční vznik obřího požáru továrny na recyklaci plastů obyvatelka ulice Františkov v Chropyni.

„Můj dům stál přímo v cestě nepříjemného dýmu,“ vzpomínala včera pro Deník Marie Janetková. Právě zápach z kouře ji v noci vzbudil.

„Říkala jsem si, že určitě hoří. Obula jsem si rychle boty, oblékla župan a vyběhla před dům podívat se, kde. A uviděla jsem hořet továrnu,“ vypráví postarší obyvatelka.

V tu chvíli měla obavy, že dojde k dalším požárům. „Sousedi mají na dvoře uskladněné seno pro králíky. To jsme raději hlídali, dokud létaly jiskry, aby nedošlo k dalšímu neštěstí,“ podotkla.

Evakuaci prožila starší žena u dcery své sousedky. „Původně jsem plánovala, že se přesunu do evakuačního centra, ale sousedka mi řekla, ať jedu s nimi. Bylo to milé,“ vzpomíná Janetková.

Když se obyvatelka Františkova vrátila domů, čekalo ji především uklízení.

„Všude byly černé saze, na podlaze, ve skříních, prostě všude. Okna jsou samozřejmě od sazí taky, ale umyju je, až továrna přestane strašit,“ plánuje Janetková. Obavy teď má především ze škodlivin v zemi. „Mám zasázené nějaké plodiny a nevím, jestli je budu moct použít,“ přemítá Janetková s dodává, že by hlavně chtěla dostat jasnou odpověď.

„A co si myslím o tom neštěstí? Prostě se stalo. Co s tím můžeme dělat?“ krčí rameny žena.