V zimě místo citrusů raději domácí úrodu: jablka, mrkev, zelí

Konečně se čeští konzumenti dočkali luxusu v podobě cizokrajných druhů ovoce a zeleniny za relativně rozumné ceny a navíc v zimě.

Místo citrusů a jiné exotiky by však měl náš nákupní košík spíše obsahovat docela obyčejná jablka a kořenovou zeleninu.

Možná i vy jste si všimli zvláštního úkazu. Natěšení vkročíte do oblíbeného super či hypermarketu a doslova útokem berete oddělení ovoce a zeleniny.

Zrovna dnes mají tu neuvěřitelnou slevu na veškeré exotické ovoce, které jste možná ani v životě neviděli, natož ochutnali.

Vedle podivně se tvářících cizokrajných druhů se na vás culí červená rajčátka (jedno jako druhé), překrásně zelené okurky (jeden jako druhý) a neuvěřitelné papriky trikolora (kdepak asi rostou).

A jako by na nás ty spřátelené druhy společně volaly: „Vezmi si mě, člověče! Jen ber, nezáleží na tom, že nemám žádnou chuť, vitaminů mám také poskrovnu, ale vidíš ty pravidelné tvary? Ještě před pár lety bys za čerstvou okurku v lednu dal nevím co a teď kolem mě projdeš bez povšimnutí? Co se s tebou stalo?“

VYZKOUŠEJTE:
Zimní salát s hruškami a jablky

Staronové myšlení

Český zákazník pomalu, ale jistě začíná kašlat na všechny reklamy a obchodní vějičky a začíná myslet. Možná se v jeho svědomí začíná ozývat duch minulosti, kdy sice nabídka ovoce a zeleniny byla skromná, avšak chutná a zdraví prospěšná.

Mrkněme do historie, která nám podá jasné vysvětlení celá staletí jsme konzumovali jen to, co jsme si vypěstovali a dokázali uskladnit, případně konzervovat.

Česká republika patří do mírného pásma, které má ten úžasný dar střídat všechna čtyři roční období.

V dobách dávno minulých, kdy neexistovala možnost sofistikované konzervace, byli lidé odkázáni na takové odrůdy ovoce a zeleniny, které dokázaly „přežít“ zimní měsíce, aniž by ztratily cenné živiny.

A tak se sklepy a kamenné nádoby plnily zimními odrůdami jablek a hrušek vybavených silnou kožovitou slupkou, v chladu a relativním suchu lidé uchovávali brambory, nádoby s pískem plnili kořenovou zeleninou petrželí, mrkví a celerem, případně se snažili o šlechtění velmi odolných druhů.

Kromě skladování bylo oblíbené sušené ovoce, sušená zelenina či zeleninové natě. Mladí i staří chroupali křížaly či sušené švestky jakožto dezerty, naopak polévky a omáčky byly zase plné sušených hříbků.

Ovšem na to nejdůležitější bych málem zapomněla kysané zelí a sušené luštěniny. Díky kysanému zelí, které obsahuje vitamin C, bakterie kyseliny mléčné a vitaminy ze skupiny B a celou řadu dalších vitaminových pokladů, byla často krutá zima mnohem snesitelnější.

Kysané zelí zvyšuje obranyschopnost organismu a umožňuje lépe bojovat proti únavě, proto bylo jeho zařazení do zimního jídelníčku téměř životně důležité.

Jestliže se budete držet jednoduchého pravidla co dozrává na podzim, je ve většině případů k dostání po celou zimu rozhodně neprohloupíte. Pokud si chcete zachovat zdravé tělo a ducha, zkuste konzumovat jen ty druhy ovoce a zeleniny, které jsou pro náš organismus a pro naše klimatické podmínky přirozené.

Živte se jablky, hruškami, ořechy, bramborami, kořenovou zeleninou, červenou řepou, růžičkovou kapustou, zelím či pórkem.

Příliš dokonalé tvary rajčat

Zkuste si naopak odpustit všechna ta dokonalá rajčata, vysoustruhované papriky, okurky, obří broskve, třešně a jahody. Přestože jsou běžně dostupné, krása a dokonalost „vyhnaných“ druhů je vlastně k ničemu…

Velmi diskutovaným tématem je konzumace citrusů (pomeranče, citrony, grepy, mandarinky či pomelo) v zimě. Zejména s koncem podzimu a nástupem zimy se obchody plní výše uvedenými druhy.

Možná se ptáte proč se k nám hojně nedovážejí v létě? Vysvětlení je prosté v době, kdy my se choulíme do teplých kabátů, citrusy právě dozrávají. Pro domorodce jsou skvělým prostředkem k ochlazení horkem přehřátého organismu, ale jaké dobro přinášejí nám?

Kromě diskutabilního množství vitaminů rozhodně nezahřejí, proto v zimě zvažte jejich zvýšenou konzumaci. Na druhou stranu, v přehřátých a suchých bytech či kancelářích je občasné ochlazení k nezaplacení.