V nadhozu zvedla sto pět kilo. Mezi její nejčerstvější evropské úspěchy patří šesté místo na jarním mistrovství Evropy v Bukurešti.

Ke vzpírání se dostala přes rodiče Františka a Marii, kteří aktivně sportovali a mají za sebou řadu vzpěračských úspěchů. První roky ji prý spíše od vzpírání odrazovali. „V deseti letech jsem začala chodit cvičit do školní tělocvičny, otec je tam školník. Rodiče mě tehdy brzdili, bylo na to prý ještě moc brzy,“ vzpomíná Orságová.

Naplno začala ve třinácti letech pod vedením svého otce. „Měla jsem to v krvi odmalička. Jezdili jsme s rodiči po závodech,“ říká mladá sportovkyně.

Obdivně vzhlížela k ostatním sportovcům a usilovně trénovala. Že je žena, která vzpírá, jí nevadilo. „Jako princezna v růžových šatech jsem se necítila nikdy,“ směje se.

Zástupci silnějšího pohlaví ji prý spíš než na vzpěračku, typují na plavkyni. „Vždy jsem tíhla k silovému sportu. Věnovala jsem se karate a studovala střední policejní školu v Holešově,“ svěřila se. Jako malá chtěla být podle svých slov také záchranářka nebo hasička. Nakonec se však rozhodla právě pro policii.

Dnes je její práce ale jinde, je trenérkou vzpírání Centra sportu Ministerstva vnitra.

Přípravy na závody nejsou podle ní žádný med. V posilovně Lenka stráví pět dní v týdnu. Hlavní porce tréninku věnuje trhu a nadhozu.

„Nejtěžší je natrénovat na závody, je to strašná dřina, dostat se na kila a zvednout váhu. Člověk nesmí být žádné kopyto,“ vylíčila.

V tomto sportu je nejdůležitější dynamika, síla a vůle, které má sympatická vzpěračka na rozdávání. Její osobní rekord v trhu je 95 kilogramů a v nadhozu 117,5 kilogramu. V dvojboji je to celkem 212,5 kilogramu.

A co v tomto sportu bolí nejvíce? Podle jejích slov hlavně záda, ale žádné zranění za svou kariéru zatím neutrpěla.

Ve chvílích volna relaxuje úspěšná sportovkyně jak jinak než sportem. S přáteli si zahraje například plážový volejbal nebo tráví čas v městských lázních na masážích pod vodou.

Lenka Orságová má za sebou hned několik zahraničních úspěchů. V šestnácti letech získala bronz v nadhozu na mistrovství Evropy, o tři roky později bronz v trhu. Na juniorském mistrovství světa v Kataru v roce 2004 skončila devátá. Letos na podzim ji čeká mistrovství světa v Jižní Koreji, kde má ambiciózní cíle. „Chci se dostat do skupiny A a určitě skončit v první desítce. Medaili se nebráním,“ říká s úsměvem sportovkyně.