„Ten bude mým hlavním objektem zájmu. Zajímá mě, jak jej jinak trenéři využijí, hlavně v obranné součinnosti. Třeba to pak využiji i u nás," pousmál se Titkov, jenž pochopitelně bude sledovat i další, zejména „zuberské" odchovance. „Ale ti jsou pro náš klub zatím nedostižní."

A jak vidí šance českého týmu? „Těžko říci, sám jsem zvědavý, hlavně na Turky. Co jsem slyšel od kluků, co mají větší přehled, středeční porážka se dala čekat. Rozdíl mezi oběma výběry už není takový jako kdysi. A zvláště hrát na horské půdě celků z jihovýchodu, hlavně v okolí Balkánu, to je kapitola sama pro sebe," mávne rukou Titkov, jenž coby hráč v rámci evropských pohárů absolvoval několik zápasů ve velmi bouřlivém, „nepřátelském" prostředí. „Oni takové prostředí umí vytvořit a hlavně využít. Zde je fanoušek opravdu velký pomocník. Zatímco oni jsou na to zvyklí, soupeři mají problémy," ví, o čem mluví kdysi špičkový pivot a obranář. „Čím blíže do hor, tím je to vyhrocenější. Nejhorší v mé kariéře to bylo v Cetinje, kde na mě v dresu Frýdku-Místku už při rozcvičování plivali a kde co házeli. Když jsou doma a daří se jim, jsou to mistři světa. Ale venku jsou poloviční. Proto pokud Češi budou hrát disciplinovaně, měli by utkání s Turky, což je podobná mentalita, zvládnout a postoupit," věří národnímu týmu svého domova Andrej Titkov. ⋌(mb)