Dnes už básníkových křišťálových studánek v našich lesích ale moc nenajdeme. Je to ale újma, kterou jsme si způsobili my lidé sami. Tím, že se k přírodě chováme macešsky a nezřídka i barbarsky. Ještě si vzpomínám na dobu, kdy jsem na vandr vycházel z domu bez kapky vody. Věděl jsem, že příroda mě žízní zemřít nenechá.

Dnes nevyzbrojen baterií balené vody abych ani paty z domu nevytáhl. Škoda.

Související Vodu z valašských studánek hygienici pít nedoporučují