Jejím cílem je provést návštěvníky po stopách tajemstvím zahalené protikomunistické organizace, kterou někteří považují za největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní za uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB.
SVĚTLANA = ŘADA OTÁZEK BEZ ODPOVĚDÍ
Slavnostního otevření výstavy se zúčastnilo vedení rožnovského skanzenu, města i zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří jsou jejími autory.
„Ani po dlouhých a intenzivních bádáních neumíme přesně říct, kde končí aktivity členů Světlany a kde začínají provokace ze strany StB. Na mnoho otázek neznáme odpovědi a pravděpodobně to tak i zůstane,“ uvedla za autorský tým Blanka Mouralová.
Hlavními symboly výstavy jsou pavouk a razítko. „Symbol pavouka je odvozen od pavouka Státní bezpečnosti. Je to v podstatě struktura osob zúčastněných ve Světlaně tak, jak si ji StB vypracovala pro účely svých vyšetřovatelů,“ vysvětlila Mouralová. Doplnila, že pavouk zároveň symbolizuje skutečnost, že Státní bezpečnost udělala ze Světlany nejnebezpečnější teroristickou skupinu, která byla aktivní po roce 1948.
DEVĚT TRESTŮ SMRTI
Na základě této struktury začalo zatýkání členů, a to i domnělých, a následovaly monstrprocesy, při kterých bylo devět lidí odsouzeno k trestu smrti, osmnáct lidí na doživotí a další desítky skončily s mírnějšími, přesto mnohaletými tresty. „Na životy lidí, kterých se Světlana týkala, dopadaly následky zcela nekompromisně. Vždy tady byl někdo, kdo měl tu moc dát pod rozsudek razítko. Proto je razítko druhým symbolem, “ přiblížila Blanka Mouralová.
Ředitel rožnovského muzea Jindřich Ondruš na vernisáži uvedl, že by byl rád, kdyby výstava přispěla k připomínání tohoto stinného období českých dějin. „V kolektivní paměti by se temné stránky neměly vytěsňovat, ale naopak připomínat a upevňovat. Možná i proto, abychom v budoucnu dokázali zabránit jejich opakování,“ zdůraznil.
A ve stejném duchu mluvila také Světlana Janíčková, dcera aktivní aktérky a oběti procesu. „Je důležité si historii připomínat, aby se neopakovalo to, že lidé byli zavíráni a popravováni jenom proto, že měli jiný názor, než byl ten oficiální,“ pronesla Janíčková.
Výstavu, na jejíž přípravě se podíleli i pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů, je možné navštívit až do 15. dubna.