Vrkoč: Písničku lze napsat skoro o všem

Vedlo mě k tomu možná to, že na začátku v kapele byli blonďáci s dlouhými kadeřavými vlasy. U názvu se mi líbila víceznačnost ve smyslu volnosti i svázanosti zároveň,“ vysvětlil Trličík.

Být folkovou kapelou v regionu, kde se vyznává hlavně folklór nebo metal znamená podle Trličíka být zástupcem menšiny. „V celostátním měřítku to tak ale není. Kupříkladu folková Zahrada byla dlouho jedním z největších festivalů,“ připomněl.

Ve zkušebně se Vrkoč schází od konce roku 2003. Začátky byly charakteristické zejména pro hledání výsledného zvuku. „Nejdříve jsme k akustické kytaře a kontrabasu hledali klarinet, který dodává jasnou tvář. Pak přibyly perkuse a nakonec mandolína s houslemi,“ nastínil Trličík. Později se kontrabas proměnil v baskytaru a perkuse v bicí, což kapelu posunulo k folkrocku.

Repertoár kapely tvoří hlavně vlastní písně Trličíka. „Zdrojem inspirace je obyčejný život okolo nás, témata jsou velmi rozmanitá. Písničku lze napsat téměř na cokoli,“ upřesnil kapelník.

Za poslední roky nahrála kapela již dvě CD. První s názvem Na paseky dobré, další s pojmenováním Otvírám. „Připravujeme i třetí CD, které by mohlo vyjít koncem příštího roku,“ podotkl Trličík.

Vrkoč mohou posluchači slyšet i na živo. Kapela koncertuje na festivalech, přehlídkách a soutěžích stejně jako na samostatných koncertech a speciálních akcích. „Často hráváme i v některé vsetínské hospodě, kde bývá dobrá atmosféra,“ přiblížil kapelník.