Sto let Josefa Kainara připomněl svým vystoupením Michal Prokop, který zahrál v akustické sestavě a podruhé s kapelou Framus Five. I letošní sedmdesátník Vladimír Mišík si na Valašském Špalíčku střihl dva koncerty. Na bluesové scéně akusticky a v závěru festivalu na scéně na nádvoří Zámku Žerotínů s kapelou ETC…
Do Valašského Meziříčí přijela i brněnská artrocková legenda, která vznikla v roce 1968 a jejíž původní název byl Progress Organization. „Jsem častým návštěvníkem Špalíčku, ale letos jsem přijel i kvůli Progressu. Slyšet naživo Váněho, Dragouna, Pelce a Morávka po dvaceti letech, to jsem si nemohl nechat ujít, líčil nadšený fanoušek Jan Oth ze Vsetína.
Kromě vystoupení Progressu si odnesl velký zážitek z koncertu americké mladé zpěvačky a kytaristky Jackie Venson. „Líbilo se mi, jak hrála a obdivoval jsem i slepého bubeníka v kapele. Ale třešničkou na dortu byl pro mě samozřejmě Vláďa Mišík," řekl spokojeně Jan Oth.
Na své si přišel i další pravidelný návštěvník Špalíčku Petr Zeman. Na letošní ročník bude vzpomínat obzvlášť rád. Jako bývalý člen skupiny Ciment, ve které hrál deset let na baskytaru, si jako host střihl na podiu pár písní. „Těší mě, že jsem si mohl zahrát ke třicátému výročí Cimentu. Kromě toho jsem si letos užil koncert holandské kapely No Blues, líbil se mi Prokop, Mišík a Jarda Svoboda z Trabandu, který hrál s novou sestavou," vyjmenoval Zeman.
M-klub i obě scény na nádvoří byly během koncertu příjemně zaplněné. Lidem nevadilo ani horko a na pořádnou dávku folk, blues, rock a beatu přijeli ze všech koutů republiky. „Potkal jsem tu lidi z Benešova, Brna, Opavy i z Bratislavy, Martina či Trnavy. Na Špalíčku nejsou davy, ale je to velmi příjemné publikum. Doufám, že si každý našel na letošním ročníku to své," řekl Karel Prokeš, dramaturg pětatřicátého Valašského Špalíčku.