Prohlédnout si mohou celkem 257 slepičích, husích a kachních vajec zdobených různými technikami. „Vejce bylo od pradávna symbolem zrození. Také proto má své místo o Velikonocích svátcích obnovy života spojených se znovuzrozením přírody i zmrtvýchvstáním Ježíše Krista," připomněla etnografka Muzea regionu Valašsko Milada Fohlerová.

Zdobením a barvením se podle ní umocňovala magická moc vajíček. Základní barvou byla červená, která v lidovém prostředí znamenala sílu a život, v křesťanství zase upomínala na prolitou Ježíšovu krev. „Od červené je dokonce odvozeno slovo kraslice. Pochází ze staroslověnštiny, kde krásný znamenalo červený," upozornila Fohlerová.

Způsoby výzdoby kraslic jsou velmi rozmanité. Za nejstarší a nejrozšířenější je považováno vykrývání vzoru včelím voskem batikování. Další starou technikou je leptání. Lidé kraslice zdobili také vyškrabováním nebo olepováním slámou či dužinou z jezerní sítiny. Mimo tradiční způsoby přibývají i postupy nové, například dekorování drátkem, výšivkou, háčkováním či moderním děrováním, kterým vznikají takzvané madeirové kraslice.

Výstava Krása kraslic potrvá ve vsetínském zámku do 3. dubna. Vlastní kraslici si budou návštěvníci moci vytvořit na akci Velikonoce na zámku v neděli 13. března.

Podrobnosti o zdobení kraslic si přečtěte v pondělí v týdeníku Naše Valašsko