Vsetín odehrál na ledě Prostějova kvalitní zápas, v některých fázích zápasu byl i lepším mužstvem, srážela ho však častá vyloučení.

„Bohužel vždy, když jsme se mohli dostat do tlaku a snížit, byli jsme vyloučeni. Paradoxně se to opakovalo snad čtyřikrát po sobě. Něco fauly byly, něco ne, ve druhé lize zkrátka občas rozhodují i jiné věci než výkony celků," povzdechl si po zápase Robin Ševčík, který v utkání inkasoval i desetiminutový osobní trest za protesty.

Ve dvou ze tří utkání série byli Valaši favoritovi vyrovnaným soupeřem, nula na konto vítězných utkání je pro ně tudíž zklamáním: „Moc jsme chtěli vrátit sérii na Lapač před naše fantastické publikum. Vyřazení 3:0 je kruté. Mrzí nás především domácí prohra, kde jsme doplatili jednak na smůlu a jednak na to, že jsme se sami vyfaulovali," zhodnotil semifinálovou sérii Ševčík.

Vedle druhého zápasu vidí útočník VHK jako jeden z klíčových faktorů i rozdíl v podmínkách obou celků: „Jestřábi mají profesionální zázemí, kromě hokeje je tedy nic jiného neunavuje. U nás 90 % kluků pracuje. Někteří jezdí po celé republice a do Vsetína na zápas dorazí třeba v 16 hodin přímo z práce.

V play off se navíc hraje obden, takže čas na regeneraci opravdu není."

Po špatném vstupu do soutěže se Vsetín výrazně zvedl a po Novém roce patřil k nejlepším celkům soutěže.

„Příchod trenéra Weintritta nám dodal nový impulz. Společně s Hlobilem nastolili taktiku, která fungovala, my ji dokázali dodržovat a dostavily se i výsledky. O to víc nás mrzí hladká prohra v semifinále, s tou být spokojeni nemůžeme," doplňuje Ševčík.

Vsetínský celek patří k nejmladším v soutěži, potenciál do dalších sezon má tedy značný.

„Je třeba jít po malých krůčcích. Pokud se udrží kádr pohromadě a vhodně se doplní, pak můžeme příští rok mířit na finále a za dva roky třeba na baráž. Vše je ale o penězích, i druholigový hokej není levnou záležitostí," uvědomuje si Ševčík a jedním dechem dodává: „Můj osobní názor je, že 1. liga je ve Vsetíně přeceňovaná. Je tam šest top celků, na které chodí fanoušci, ale na zbytek, jako je Kadaň nebo Beroun, chodí snad jen rodiče.

Všechna místní druholigová derby jsou mnohem atraktivnější, proto si myslím, že se není kam hnát."

Závěr sezony, ve kterém zápasy následovaly obden, byl pro hokejisty skutečně vyčerpávající. I Robin Ševčík se tak právem těší, že si po náročné sezoně odpočine: „V první řadě se konečně vyspím.

Jinak mám už asi čtyři měsíce rozdělaný byt, takže bych rád dodělal parkety a podobně. Na to, že hrajeme poloprofesionální soutěž, máme volného času opravdu málo," uzavírá Ševčík.