„Luboš ten můj hattrick nepřekousne," směje se Jiří Hadvičák a pokračuje na adresu svého bratra: „On by chtěl pořád hrát vepředu, ale věk ho posunul od obrany a hraje tam výborně. To víte, že mu ale střílení branek chybí. Jinak doma s otcem a bráchou fotbal moc neprobíráme, to spíše se spoluhráči v hospodě po zápase či tréninku."

K fotbalu se samozřejmě dostal Jiří přes svého otce Lubomíra, který je jednou z duší fotbalu v Choryni, kdy stál za jeho vzestupem i fungování také z pozice starosty obce.

„Brácha byl tehdy v dorostu, když mě taťka přivedl k fotbalu. Začínal jsem v útoku, ale postupně jsem skončil na postu defenzivního středního záložníka. Hraji v současné době ve dvojici s Tomášem Táborským a vyhovujeme se. Tom hraje dopředu, dává branky, já to za něho pobráním a uběhám," popisuje Jiří Hadvičák své putování sestavou.

Celý rozhovor čtěte ve středečním tištěném vydání Deníku.