S fotbalem začínal spolu se svým o rok starším bratrem Vlastimilem na Vsetíně. „K fotbalu nás přivedl dnešní manažer Semetína Jiří Lukáč starší, který tehdy obcházel školy a všiml si nás s bráchou. Možná ani netušil, že jsme sourozenci," vzpomíná na fotbalové začátky kanonýr Leskovce Martin Vlha.
Po vojně v Lipníku se nakrátko objevil ve Valašském Meziříčí. „Právě tam působil jako manažer pan Lukáč a vybral si mě. Pak jsem se vrátil na Vsetín, kde jsem působil až do roku 2008, kdy jsem tam pod trenérem Milanem Gajdůškem končil. Už nebyl čas, dal jsem se na podnikání," popisuje Vlha dobu před odchodem do Leskovce.

„Z Leskovce pocházím a s bráchou jsme se rozhodli, že se vrátíme pomoct dostat Leskovec trochu nahoru. Nevím, čím to je, že jsme dvakrát sestoupili a postoupili, ale letos se chceme do III. třídy opět vrátit. Bylo to v nás hráčích, ne v trenérech. Naposledy nám ublížilo, že jsme nuceně hráli půl roku všechno venku, protože doma máme velkou podporu fanoušků a to nám venku chybělo," vrací se k nedávné minulosti elitní střelec Leskovce.

Nyní i s bratrem Vlastimilem zase bojuje o postup. „Brácha dělá kamioňáka. Chodí nepravidelně, ale na stoperu hraje velmi dobře. Mrzí nás porážka z Lužné s Valašskou Polankou B, ale my jsme den předtím měli jako kompletní tým zpívání u kamaráda a zápas nám nevyšel. Doma jim dáme bůra a postoupíme," věří skálopevně Martin Vlha.

Jako dlouholetý kapitán Leskovce jde střelecky příkladem. „Dal jsem třináct branek, z toho byly dva hattricky. Naposledy se mi zadařilo doma s Liptálem (Leskovec vyhrál 4:1, pozn. aut.). Mám dobré spoluhráče, rozumím si v útoku a parťákem Pavlem Hromadou a prostě umím dát branku. Od toho tam jsem," prohlašuje sebevědomě Martin Vlha. „Jelikož se mi daří dost často dávat branky, odměny pro kluky do kabiny už nepřicházejí. Snad to tak bude pokračovat," směje se sympatický střelec Leskovce Martin Vlha.