„Měli jsme o něho zájem již v zimě, kdy jsem s ním počítali na místo šéftrenéra mládeže. Chceme, aby Michal pokračoval v zapracování našich dorostenců do prvního týmu, máme v něj velkou důvěru," říká sportovní manažer Valašského Meziříčí Petr Zahradníček pro klubový web.

Dvaačtyřicetiletý Kovář odešel před rokem ze Zábřehu do třetiligové Mohelnice, kde mu však častější hraní pokazila zranění. Z velké části tak zejména pomáhal coby asistent u áčka hlavnímu kouči Romanu Sedláčkovi a vedl B-tým, za který si připsal i několik startů.

„Určitě jsem se tam něco naučil, posunulo mě to. A samozřejmě mi pomohlo i působení u áčka v roli asistenta. Těžko se mi z Mohelnice odchází, protože jsem toho kvůli zranění moc neodehrál. To mě hodně mrzí, rozhodování bylo těžké," přiznává dvaačtyřicetiletý matador, který stále stačí i o dvacet let mladším hráčům, když je zcela fit.

Ambiciózní mančaft

Hlavním lákadlem je pro Kováře možnost trénovat vyšší soutěž, navíc ambiciózní mančaft, který pod Martinem Kotůlkem skončil s jednapadesáti body čtvrtý. Jeho někdejší spoluhráč ze Sigmy však odchází do fotbalové akademie v Olomouci, kde bude mít na starosti kategorii U14.

„Koťas jde do akademie, takže hledali trenéra. Měli čtyři kandidáty, volali mi, jestli bych o to měl zájem, vyptávali se mě, jestli třeba ještě nechci hrát. Dali mi čas na rozmyšlenou," vysvětluje Kovář.

A rozhodování nebylo vůbec lehké.

„Chtěl jsem ještě jednoznačně hrát v Mohelnici, protože tam jsem spokojený. Ale myslím, že je to pro mě velká šance nějak začít. Už to není jen kraj, divize je lepší soutěž. Potěšilo i to, že mi řekli, že jsem byl pro ně kandidát číslo jedna," dodává někdejší bundesligový fotbalista.

Hrát i trénovat?

Ten své nové svěřence teprve bude poznávat, posily proto zatím neřeší.

„Teprve si v týdnu sednu s vedením a budu vědět, co se chystá. Je tam asi osm kmenových hráčů, zbytek na hostování. Kdyby se to udrželo, bylo by to super. Kdyby ne, doplnil bych to třeba dvěma mladými. Chtějí hrát tak jako teď co nejvíce nahoře a navázat na Koťasovu práci. Uvidí se. Kdyby se třeba hrálo hodně nahoře, nebránili by se postupu, ale nechtějí to za každou cenu hrotit," prozrazuje Kovář.

Ve vzduchu visela i varianta, že by olomoucký rodák ve Valmezu navázal na model, který praktikoval v Mohelnici, tedy že by trénoval i hrál. Tomu však Kovář příliš nakloněn zatím není.

„Vedení by asi chtělo, abych hrál i trénoval. Ale myslím, že by to ze začátku nedělalo dobrotu, takže první půlrok určitě hrát za Valmez nebudu. Měl bych ale nadále stíhat hraní za mohelnické béčko."

Mistra Evropy do šestnácti let tak po dlouhé době čeká angažmá mimo Olomoucký kraj.

„To je pravda, mentalita bude to asi trochu jiná. Co ale vím, jsou tam všichni lidi okolo klubu v pohodě. Podpora od vedení je základ, na tom se dá stavět. Je tam asistent, který trénuje béčko. Měl by zůstat, s tím nemám absolutně žádný problém. Prý je to mladý kluk jak já, takže si myslím, že to bude v pohodě klapat," uzavírá s úsměvem Kovář.